Alexandr II. Nikolajevič

car

Úmrtí:
1. března 1881
Upravit profil
Alexandr II. Nikolajevič byl synem cara Mikuláše I. Ujal se vlády v roce 1855 a vládl do roku 1881. Alexandr byl rozumnější, chytřejší, inteligentnější a mírumilovnější, než jeho otec. I za vlády Alexandra krymská válka pokračovala. Spojenci...

Životopis

Alexandr II. Nikolajevič byl synem cara Mikuláše I. Ujal se vlády v roce 1855 a vládl do roku 1881.

Alexandr byl rozumnější, chytřejší, inteligentnější a mírumilovnější, než jeho otec. I za vlády Alexandra krymská válka pokračovala. Spojenci disponovali 175.000 muži, zatímco Rusové pouze 150.000 muži. Místo Menšikova byl jmenován velitelem kníže Michal Gorčakov.

Ve výzbroji byl velký rozdíl: ruská pěchota měla pušky s hladkou hlavní s účinným dostřelem 120 m, Angličané a Francouzi dostřelili až na 800 m svými puškami s vrtanou hlavní. Válečné lodi Rusů byly plachetnice, spojenci měli už lodě na parní pohon.

Do Krymu a na Kavkaz nevedla žádná železnice, všechny zásoby a munice musely být armádě dopravovány na vozech s koňským nebo volským potahem.
8. září provedli spojenci generální útok na Sevastopol, který padl.

V té době bojovali Rusové s Turky na druhé frontě v Malé Asii. Generál Muravěv dobyl pevnost Kars. V roce 1856 byl uzavřen mír v Paříži, Turkům byla zaručena celistvost území a bylo přijato mezi evropské mocnosti, křesťanům v Osmanské říši byla slíbena rovnoprávnost s muslimy, Rusko bylo nuceno se zříci ochranného práva nad Multánskem, Valašskem a Srbskem, které byly vzaty pod ochranu velmocí. Černé moře bylo uzavřeno válečným lodím všech zemí.

Car Alexandr, zvaný Osvoboditel byl dvakrát ženatý. Jeho první ženou byla Marie Hesensko-Darmstadtská, druhou byla Kateřina Dolgoruká.

V únoru 1861 vydal Alexandr manifest o zrušení nevolnictví. Ten se obyvatelstvu ohlašoval v kostelech za policejní asistence postupně od února do března. Výše přídělu půdy se určovala dohodou mezi statkářem a rolníky: rolníci za ni museli platit, ale protože neměli z čeho, půdu vykoupil stát a rolníci mu spláceli výši této půjčky celých 44 let včetně úroků.

Ve střední Asii a na Dálném východě bylo někde zrušeno nevolnictví až v roce 1892 a někde dokonce až v roce 1917. To vedlo k častým povstáním, kterých bylo až 1100. Všechna byla ale potlačena.

V roce 1863 došlo k dalšímu povstání v Polsku – smířlivé kroky ruské vlády neměly účinek. Ve Varšavě byla zřízena národní vláda, nebylo ale dosaženo jednoty mezi umírněnými „ bílými“ a radikálními demokratickými „ červenými“. Prostý lid se choval zcela pasivně.

Reformy Alexandra II. znamenaly velký zásah do tradičního ruského života, ale svou nedokonalostí vyvolávaly znepokojení, určitá liberalizace povzbuzovala teroristy. Na cara bylo provedeno osm atentátů, poslední organizovala dcera petrohradského generálního guvernéra Sofie l. Petrovská.

1.3.1881 byl na cara spáchán další atentát, atentátník Rysakov byl zadržen. Car byl zraněn a po převozu do Zimního paláce, zranění podlehl.