Bedřich († 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25. března 1189.
Král Vladislav I. si zajistil podporu šlechty a na sklonku roku 1172 předal podle principu...
Životopis
Bedřich († 25. března 1189) byl syn krále Vladislava II. a český kníže od konce roku 1172 do září 1173 a od konce června 1178 do 25. března 1189.
Král Vladislav I. si zajistil podporu šlechty a na sklonku roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu svému synovi Bedřichovi. O nejvyšší post v zemi se však hlásili synové Soběslava I. – na Přimdě vězněný Soběslav II., Oldřich a Václav. Oporu našli u císaře Fridricha I. Barbarossy, který v září 1173 zbavil Bedřicha moci a za českého knížete určil Oldřicha. Ten však předal otěže moci staršímu bratrovi Soběslavovi, vládnoucímu od té doby opět jen s knížecím titulem, přestože český stát se r. 1158 stal dědičným královstvím.
V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha I. Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. V následujícím desetiletí došlo v zemi k hluboké vnitropolitické krizi. Nejprve došlo v lednu 1179 mezi Bedřichem a Soběslavem k bitvám u Loděnice (u Berouna) a v Praze Na bojišti, ze kterých vyšel vítězně Bedřich. Na Moravě mezitím posiloval moc Konrád II. Ota z linie znojemských Přemyslovců, jemuž se podařilo spojit moravské úděly v jeden celek.
Roku 1182 povstala proti Bedřichovi šlechta a moravský údělník byl zvolen vládcem i v Praze. Bedřich našel spojence v německém císaři, který zřídil Markrabství moravské a udělil jej Konrádu II. Otovi v léno. Vzniklo tak společné dynastické soustátí. Spory mezi Čechami a Moravou vyvrcholily r. 1185 bitvou u Loděnic (u Mor. Krumlova), v níž se značnými ztrátami vyhráli Češi. Na jednání v Kníně v létě 1186 Konrád II. Ota uznal Bedřichovu svrchovanost, bylo mu slíbeno nástupnictví v Praze a zrušením lenní závislosti Moravy na Říši se znovu sjednotilo přemyslovské panství.
V březnu 1187 vyvrcholily rozpory Bedřicha s jeho bratrancem – pražským biskupem Jindřichem Břetislavem. Císař jmenoval biskupa říšským knížetem, což znamenalo přímou podřízenost německému panovníkovi. Stát se tak rozpadl na České knížectví, Moravské markrabství a pražské biskupství.
25. března 1189 Bedřich zemřel, nahradil jej Konrád II. Ota a Čechy s Moravou byly opět sjednoceny.
Král Vladislav I. si zajistil podporu šlechty a na sklonku roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu svému synovi Bedřichovi. O nejvyšší post v zemi se však hlásili synové Soběslava I. – na Přimdě vězněný Soběslav II., Oldřich a Václav. Oporu našli u císaře Fridricha I. Barbarossy, který v září 1173 zbavil Bedřicha moci a za českého knížete určil Oldřicha. Ten však předal otěže moci staršímu bratrovi Soběslavovi, vládnoucímu od té doby opět jen s knížecím titulem, přestože český stát se r. 1158 stal dědičným královstvím.
V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha I. Barbarossy, čehož využil Bedřich, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. V následujícím desetiletí došlo v zemi k hluboké vnitropolitické krizi. Nejprve došlo v lednu 1179 mezi Bedřichem a Soběslavem k bitvám u Loděnice (u Berouna) a v Praze Na bojišti, ze kterých vyšel vítězně Bedřich. Na Moravě mezitím posiloval moc Konrád II. Ota z linie znojemských Přemyslovců, jemuž se podařilo spojit moravské úděly v jeden celek.
Roku 1182 povstala proti Bedřichovi šlechta a moravský údělník byl zvolen vládcem i v Praze. Bedřich našel spojence v německém císaři, který zřídil Markrabství moravské a udělil jej Konrádu II. Otovi v léno. Vzniklo tak společné dynastické soustátí. Spory mezi Čechami a Moravou vyvrcholily r. 1185 bitvou u Loděnic (u Mor. Krumlova), v níž se značnými ztrátami vyhráli Češi. Na jednání v Kníně v létě 1186 Konrád II. Ota uznal Bedřichovu svrchovanost, bylo mu slíbeno nástupnictví v Praze a zrušením lenní závislosti Moravy na Říši se znovu sjednotilo přemyslovské panství.
V březnu 1187 vyvrcholily rozpory Bedřicha s jeho bratrancem – pražským biskupem Jindřichem Břetislavem. Císař jmenoval biskupa říšským knížetem, což znamenalo přímou podřízenost německému panovníkovi. Stát se tak rozpadl na České knížectví, Moravské markrabství a pražské biskupství.
25. března 1189 Bedřich zemřel, nahradil jej Konrád II. Ota a Čechy s Moravou byly opět sjednoceny.