zavřít
upravit profil

římský císař

narozen: 320 Řím  † 350 hispánská hranice

Upravit životopis

Životopis

Constans I. / Flavius Julius/, římský císař, se narodil v roce 320. byl čtvrtým synem Konstanina I. Velikého a Fausty.

Constans získal vzdělání na dvoře v Konstantinopoli a latinu studoval pod vedením Aemilia Magna Arboria.

V roce 333 byl prohlášen Caesarem a zasnouben s dcerou mocného krétského ministra Ablabia / později se ale provdala za perského krále/.

Když Konstantin v roce 337 zemřel, stal se Constans Augustem spolu s Constantinem II. a Constantiem II. dostal pod svou správu Itálii a Afriku. Dále mu byla propůjčena další území: Makedonie a Achala / Řecko/, ale také Thrákie a Konstantinopoli.

Vztahy mezi Constantem I. a Constantinem II. se zhoršovaly. Nárok Constantina II. na hodnost staršího Augusta se Constantovi zdál sporný. Vrátil proto v roce 339 Konstantinopolis opět Constaniovi II. jako úplatek, aby získal jeho zastání.

Constantinus II. vpadl do Itálie, ale byl vojsky svého bratra zabit. O vládu nad římským světem se nyní dělili Constans s Constantiem II.

Oba panovníci se rozešli kvůli rozdílným náboženským názorům. Oba byli hluboce věřící křesťané. Constantius se přikláněl na stranu ariánů, Constans, jediný ze tří bratrů, který se dal v roce 337 pokřtít, se od ariánů distancoval a stal se jako většina západních křesťanů zastáncem katolické ortodoxie.

Constans se postavil na stranu Athanasia, úhlavního nepřítele ariánů. Pro mnoho západních křesťanů, kteří je pokládali za kacíře, zůstal hrdinou, který církev zachránil.

Vážné nebezpečí války donutilo oba císaře, aby své rozpory dočasně urovnali. Constans obdaroval církevní nadace a zahrnoval duchovenstvo přízní. Prohlašoval, že jedná v zájmu jednoty církve a tvrdě zakročil proti herezi donatistů v Africe, poskytoval záštitu perzekucím pohanů a Židů.

V letech 341 -342 zvítězil Constans nad Franky v Podunají a navštívil jako poslední legitimní císař Británii, kde řídil vojenské operace na Hardianově valu. Mezi vojáky nebyl oblíben a to způsobilo jeho pád. Svým vojákům dával otevřeně najevo, jak jimi opovrhuje. Proto v roce 350 došlo k vojenské vzpouře, kterou vedl důstojník Magnetius, bývalý otrok Konstantina Valikého. Magnetius se prohlásil Augustem a Constans uprchl k hispánské hranici, kde byl zabit.

Constans I.

30 let, římský císař