zavřít
upravit profil

římský císař

narozen: 250 vesnice nedaleko Florentiny v Dácii  † 311 Nikomedie

Upravit životopis

Životopis

Galerius, římský císař, se narodil v roce 250 ve vesnici nedaleko Florentiny v Dácii. Jeho otec byl rolník a matka Romula, po které pojmenoval své rodiště Romulianum, přišla do této oblasti z kraje za Dunajem.

Galerius začínal jako pastevec. Za Aureliana a Proba sloužil ve vojsku a za vlády Diocletiana se stal vyšším důstojníkem. Když byla v roce 293 ustanovena tetrarchie, Galerius získal titul Caesara / jako spoluvládce Constantina I./ a přijal jméno Gaius Galerius Valerius Maximianus. Převzal také Diocletianovo označení Jovius a oženil se s jeho dcerou Galerií Valerií, kvůli které se s předcházející manželkou rozvedl. Galeriovi byla určena správa Illyricia, zbývajících oblastí na Balkáně a také západní provincie v Malé Asii.

Po jmenování Caesarem byl Galerius poslán na dunajskou frontu. V letech 294 a 295 ostražitě sledoval Góty, kteří směrovali na západ. V dalších dvou letech pokračovaly boje se Sarmaty a Markomany a kmen Kaprů byl přesídlen do Panonie na území císařství.

Galeria v roce 296 Diocletianus povolal na východ, který vážně ohrožovali Peršané. Sasánský panovník Narses vyhlásil válku římské provincii Sýrii. Galerius utrpěl porážku, která pro Řím znamenala ztrátu celé provincie Mezopotámie.

Hned v příštím roce dostal Galerius příležitost, aby svůj nezdar napravil. Vypravil se do Arménie, Peršany rozdrtil a zmocnil se ohromné kořisti včetně králova harému. Dobyl také jejich hlavní město Ktesifon. Král pak k němu poslal žádost, aby se Řím a Persie vzájemně uznaly jako rovnocenné mocnosti. Mezopotámie rozšířená o území za Tigridem, připadla císařství a také Arménie si zajistila postavení římského protektorátu. Narses získal zpět svůj harém.

Od této doby ovlivňoval Galerius Diocletianovu politiku výrazněji. Galeriova venkovská matka Romula přímo fanaticky ctila místní pohanské kultury a jeho vlastní útoky na křesťanství nadšeně podporovali kněží z Apollonovy věštírny a novoplatónští filozofové.

V době, kdy Galerius vykonával funkci Caesara, zřídil si hlavní město v Thessalonice / Soluň/. K již existujícímu městu přistavěl Galerius novou palácovou čtvrť. Při vykopávkách byly dosud odkryty dvě rozlehlé síně, které tvořili součást paláce.

V roce 305 se Diocletianus a Maximianus vzdali trůnu a Galerius tak získal postavení Augusta. Své hlavní město přemístil do Nikomedie. Měl sice nižší postavení, než jeho spoluvládce Constantinus i. Chlorus, ale větší moc, protože pod jeho přímou vládu spadal Balkán a Malá Asie, a také oba noví Caesarové Severu II. a Maximinus II. Daia patřili k jeho stoupencům.

Galerius souhlasil, aby se Konstantinův syn Konstantin, který pobýval u jeho dvora, vrátil k otci, ale v roce 306 Constantinus zemřel. Galerius na jeho místo povýšil do hodnosti Augusta Severa a Konstantinovi udělil titul Caesara. Maximianův syn Maxentius se tomuto uspořádání vzepřel a sám se v Římě prohlásil Augustem. Porazil nejprve Severa a pak i Galeria, který se vydal do Itálie a dospěl až k interimně, pak ale musel vzhledem k dezercím svých vojáků ustoupit. Tyto neúspěchy stály Severa život a Galeria připravily v roce 307 o jeho poslední záchytný bod na západě. Dokázal ale ještě zařídit, aby jeho vlastní chráněnec Licinius dostal po Severovi hodnost Augusta.

V roce 311 se Galerius připravoval na oslavy dvacátého výročí své vlády a začal vypisovat daně, aby mohl pokrýt jejich náklady. Měl v úmyslu v té době abdikovat. Postihla ho vážná choroba – snad rakovina třísel. V době své nemoci vydal se svými spoluvládci v Nikomedii edikt, kterým zrušil pronásledování křesťanů a to za podmínek, že budou prosit svého Boha za blaho státu i jejich vlastní.

Za několik dnů po této zásadní změně císař zemřel a byl prohlášen za boha.
Galerius dodržoval přísné morální zásady. Byl v podstatě nevzdělaným, ctižádostivým mužem činu a vynikajícím vojevůdcem.

Galerius

61 let, římský císař