zavřít
Upravit životopis

Životopis

Gordianus I / Marcus Antoniu Gordianus Sempronianus Romanus/.,římský císař, se narodil v roce 159, jako syn Maeciuse Marulluse a Ulpie Gordiany.

Tento císař byl bohatý držitel půdy s určitými literárními sklony. Nejprve vykonával různé funkce v senátu a v poměrně pokročilém věku šedesáti čtyř let dosáhl postavení konzula. Byl také správcem několika provincií včetně Dolní Británie a v osmdesáti letech obdržel od Maximina I.funkci místodržícího v Africe.

V Africké provincii se jeden z císařových zmocněnců pokusil postupovat tvrdě a despoticky při vybírání daní s konkrétním cílem zkonfiskovat majetek bohatých vlastníků půdy. Skupina aristokratů zorganizovala v sebeobraně proti tomuto úředníkovi spiknutí: zmobilizovali nájemce i služebnictvo a ve městě Thysdrus / El-Džem/ ho zahnali do úzkých a zabili. Potom si už vzbouřenci mohli zachránit život jen tím, že vyvolají povstání v celé provincii a vyhlásí nového císaře jako Maximinova soka.

S tímto plánem se obrátili na Goriana I. Ze začátku se nemohl rozhodnout, ale 19. března 238 zvolení Augustem přijal. O několik dní později slavnostně vstoupil v doprovodu vojáků do metropole provincie, Kartága, spolu se svým synem téhož jména, kterého ustanovil spoluvládcem.

Kartágo připomínalo svým vzhledem a osudem Řím a oba Gordianové přijali dodatečné jméno Africanus. Vyslali deputaci do Říma v čele s odvážným pobočníkem Gordiana staršího, který předal senátu a lidu jejich prohlášení.

Vyslanci s sebou přivezli soukromé dopisy adresované různým senátorům. Jedním z nejdůležitějších cílů těchto delegátů bylo odstranit Maximinova věrného stoupence, pretoriánského prefekta Vitaliana. Podařilo se jim získat k němu přístup a zabili ho.

Oba Gordianové slíbili, že zakážou udavačství, dovolí vyhnancům, aby se vrátili, a vojákům vyplatí mimořádné odměny.

2. dubna senát jejich císařskou hodnost potvrdil. Severu Alexander byl prohlášen bohem a Maximinus veřejným nepřítelem, jeho přívrženci byli dopadeni a zabiti.

Senátoři sestavili výbor složený z dvaceti bývalých konzulů, přidělil každému z nich jinou část Itálie a nařídili jim, aby ji bránili proti očekávanému vpádu Maximina. Vyslali také emisary k správcům provincií a vyzvali je, aby slavnostně vyhlásili Gordianům loajalitu.

Události v Africe, kterou Gordianové dosud neopustili, vedly k jejich zkáze. Následkem soudní pře nebyli zadobře s Capellianem, místodržícím sousední Nimidie, a pokusili se ho odstranit. Ten odmítl jejich vládu uznat a vyrazil proti nim se svým vojskem. Mladší Gordianus byl v bitvě zabit a jeho otec se oběsil.

Gordianové si císařského majestátu užívali pouze dvaadvacet dní a nápis na jejich mincích „ Bezpečnost císařů“ se jeví jako hořká ironie.
Vláda těchto panovníků ale zůstala dlouho v paměti, protože zastrašený a odevzdaný senát znovu po tolika letech vstoupil do popředí a začal jednat politicky nezávisle.

Gordianus I. byl na mincích starý muž vyhublé tváře. Domníváme se, že vypadal impozantně, chodil elegantně oblečený a miloval své příbuzné, velmi rád se koupal. Říká se , že neexistuje nic, co by dělal náruživě, s přehnaným zanícením. Jeho velkým potěšením byl spánek, podřimoval dokonce i u stolu, když večeřel s přáteli a vůbec ho to neuvádělo do rozpaků.

Gordianus I.

79 let, římský císař