zavřít
Upravit životopis

Životopis

Isabela Parmská se narodila 31.prosince 1741 v Madridu, jako dcera vévody z Parmy. Její matce bylo 14 let, když se Isabela narodila.

Už odmala bylo jasné, že z ní roste krásná žena. Měla snědou pleť, tmavé vlasy a černé oči. Tato Italka s francouzskou krví byla štíhlá a pohybovala se ladnými pohyby. Na svůj věk byla vážná a velice vzdělaná. Ráda studovala a četla, povrchní řeči nebo hry ji nezajímaly.

Jako ženich byl Isabele vybrán Josef II. Tak začala pilovat německý jazyk a připravila si knihy, které si vezme s sebou do Vídně. V září 1760 odjela z Parmy a mohla se konat svatba v zastoupení panovníka.

Josef se své ženy nemohl dočkat, už se mu doneslo, že je krásná. Konečně 2. října se Isabela a Josef setkali. Josef byl uchvácen její krásou. Zamiloval se do ní okamžitě. Odmítal se od ní jen na okamžik odloučit. Mýlil se však v tom, když se domníval, že Isabela cítí totéž, co on.

Korunní princezna se cítila být „ otrokyní etikety“. Manželský život byl pro ni utrpením, svého muže nemilovala. Obecně necítila náklonnost vůči opačnému pohlaví, muže pokládala za neužitečné bytosti, samolibé a egocentrické. Cítí se méněcenní a aby to zakryli, zotročují ženy. Byla přesvědčena, že každá žena může být bez muže, ale muž mez ženy nikdy.

Nikdo netušil, co se v Isabele odehrává, své city tajila. K lidem u dvora se chovala rezervovaně. Důvěru měla pouze k několika lidem např. ke švagrové Marii Kristýně. Možná nešlo z její strany je o přátelství, ale o touhu s nádechem erotiky. Snad ale zůstalo jen u slovní intimity. Denně si psaly. K manželovi nikdy Isabela necítila tak silné pouto, jako k Marii Kristýně. Ten vůbec netušil, jaký je vztah mezi Marií a Isabelou. Celý královský dvůr ale o jejich vztahu věděl.

V srpnu 1761 Isabela oznámila, že je těhotná a 20. března 1762 se jí narodila dcera Marie Terezie. Každý se z narození malé arcivévodkyně radoval, jen Isabela ne. Poté, co třikrát za sebou potratila, vypukly u ní deprese.

V červnu 1763 Isabela opět otěhotněla. Všichni byli nadšeni, ale ji trápila předtucha smrti. 18. listopadu dostala neštovice. V horečkách potratila. Josef se od ní nehnul ani na krok, neštovice už prodělal a tak se nemusel obávat nákazy.

Od počátku století už bylo proti této nemoci známo očkování. Na dvoře se ho však obávali. Isabela mohla být zdravá, kdyby ho podstoupila. Až několik let po její smrti, překonali panovníci strach a nechali se očkovat.

27. listopadu Isabela zemřela. Z obavy z nákazy nebylo její tělo balzamováno. Celá Vídeň pro ni truchlila. Josef po celý život nedokázal překonat bolest ze ztráty své manželky.

Isabela Parmská

21 let, dcera vévody z parmy