Kateřina Medicejská se narodila 13.4.1519 jako dcera knížete Lorenza Mediciho a Madeleine de la Tour d´ Auvergne. Matka pocházela z královského rodu Bourbonů.
Oba rodiče zemřeli několik dní po narození Kateřiny. Ta byla poslána do Říma k prastrýci papeži Lvovi X.

V šesti letech nastoupila Kateřina výchovu ve florentském klášteře Le Murate. Během různých povstání a obležení Říma zde byla držena jako rukojmí. Nový papež Klement Vll. má se svou neteří velké plány.

V roce 1533 je Kateřina zaslíbena druhému francouzskému královskému synovi Jindřichu Orleánskému.

Králi se nová snacha zalíbila, ale Jindřichovi ne. Ten raději trávil čas se svými milenkami. Král František l. a jeho sestra Markéta Navarská si vzdělané mladé Kateřiny vážili. Společně se účastnili lovu a byla to právě Kateřina , kdo zavedlo Francie Praktičtější dámské sedlo.
Manželství Kateřiny a Jindřicha zůstávalo dlouho bezdětné, byla svolána rodinná rada. Jindřichovi byly připomenuty jeho povinnosti vůči zachování rodu. Během příštích let přivedla Kateřina na svět deset potomků.
Jindřichův starší bratr v roce 1536 zemřel a Jindřich po smrti Františka l. v roce 1547 dosedl na trůn jako nový francouzský král.

Dcera Kateřiny Alžběta byla provdána za španělského Filipa ll., syn František s krásnou Marií Stuartovnou.

Francie se stále nacházela ve válečném stavu. Jindřich ll. náhle zemřel při rytířském turnaji. Králem se stal málo zkušený František ll. Po jeho smrti se Kateřina musela ujmout vlády za svého desetiletého syna Karla. Hledala mír reformovala soudnictví a státní zprávu a zpočátku vycházela dobře i s protestanty. Jako první francouzská vladařka bydlela v Louvru a začala se stavbou Tuilerií.

Kateřina nesla spoluvinu na Bartolomějské noci v roce 1572, kdy byly zavražděny tisíce protestantů. Její zeť, pozdější král Jindřich lV., unikl smrti jen díky své ženě Marguerity.

V roce 1585 se Kateřina Medicejská – chytrá, milá ale často také nedůtklivá a náladová žena – rozloučila se státnickými záležitostmi natrvalo. Zemřela 5.1.1589.