Kavád I., perský král. Se narodil v roce 449, jako syn krále Péróze I.
Při první otcově výpravě proti Hefthalitům v roce 469. byl Kavád zajat. Propuštěn byl až po zaplacení vysokého výkupného, na kterém se možná podílel i byzantský král Leon...
Životopis
Kavád I., perský král. Se narodil v roce 449, jako syn krále Péróze I.
Při první otcově výpravě proti Hefthalitům v roce 469. byl Kavád zajat. Propuštěn byl až po zaplacení vysokého výkupného, na kterém se možná podílel i byzantský král Leon I.
O princi nemáme zprávy až do poloviny osmdesátých let. Král Péróz zahynul ve druhé válce s Hefthality a na perský trůn dosedl jeho brat Valgaš.
Kavád uplatňoval své nároky na trůn, ale byl nucen uprchnout k Hefthalitům. Zde setrval většinu času Valgašovy vlády.
Perského trůnu se Kavád zmocnil v roce 488. Jakým způsobem, nevíme. Na počátku jeho vlády zůstaly poměry v Persii stejné. Postupem času dal Kavád najevo, že nechce být pouhou loutkou, kterou ovládá šlechta, tak jako byl jeho předchůdce. Chtěl posílit svou královskou moc, a proto podněcoval rivalitu mezi dvěma vlivnými rody v říši, Mihrány a Káry. Sympatizoval s kazatelem Mazdakovem, který propagoval spravedlivé rozdělování majetku. Král chtě oslabit vliv velmožů.
V roce 496 došlo ke státnímu převratu. Velmoži sesadili Kaváda I. a uvěznili ho ve státním vězení v Chúristánu. Novým králem se stal je bratr Zámásp.
Kavád z vězení uprchl na dvůr Hefthalitů, kde byl vřele přijat. Oženil se s dcerou zdejšího krále a dostal od něj k dispozici vojsko, aby si vydobyl nazpět trůn. V roce 499 vtrhl do Persie a znovu trůn obsadil. Co se stalo s jeho bratrem Zámáspem, nevíme.
Kavád si za své nové vlády udržoval kontrolu nad politickou situací. Nepovolil císaři Anastasiusovi i., aby se podílel na placení tributu Hefthalitům a tím vyvolal konflikt s východořímskou říší. Boje měli ale spíše poziční charakter, skončily uzavřením příměří a to hlavně proto, že sasánovskou říši napadly nomádské kmeny. Válka s nimi trvala deset let. Její průběh neznáme.
V roce 5243 nabídl Kavád definitivní mír východořímskému císaři Justinu I. a požádal ho, aby adoptoval jeho syna Gustava. V případě, že by byl Gustav zbaven moci, měl by císař povinnost intervenovat a dopomoci mu opět k trůnu. Justinu žádost odmítl a Kavád měl tak důvod k válce, která proběhla v roce 527.
Kavád zemřel v roce 531 ve věku dvaaosmdesáti let. Během své vlády dopustil, aby říši zachvátily těžké vnitřní nepokoje, ale na druhé straně se mu podařilo posílit královskou moc a vrátit Persii prestiž. Volba Husrava V. jeho nástupcem byla dobrá. Husrav V. byl jedním z nejschopnějších sasánovských králů.
Při první otcově výpravě proti Hefthalitům v roce 469. byl Kavád zajat. Propuštěn byl až po zaplacení vysokého výkupného, na kterém se možná podílel i byzantský král Leon I.
O princi nemáme zprávy až do poloviny osmdesátých let. Král Péróz zahynul ve druhé válce s Hefthality a na perský trůn dosedl jeho brat Valgaš.
Kavád uplatňoval své nároky na trůn, ale byl nucen uprchnout k Hefthalitům. Zde setrval většinu času Valgašovy vlády.
Perského trůnu se Kavád zmocnil v roce 488. Jakým způsobem, nevíme. Na počátku jeho vlády zůstaly poměry v Persii stejné. Postupem času dal Kavád najevo, že nechce být pouhou loutkou, kterou ovládá šlechta, tak jako byl jeho předchůdce. Chtěl posílit svou královskou moc, a proto podněcoval rivalitu mezi dvěma vlivnými rody v říši, Mihrány a Káry. Sympatizoval s kazatelem Mazdakovem, který propagoval spravedlivé rozdělování majetku. Král chtě oslabit vliv velmožů.
V roce 496 došlo ke státnímu převratu. Velmoži sesadili Kaváda I. a uvěznili ho ve státním vězení v Chúristánu. Novým králem se stal je bratr Zámásp.
Kavád z vězení uprchl na dvůr Hefthalitů, kde byl vřele přijat. Oženil se s dcerou zdejšího krále a dostal od něj k dispozici vojsko, aby si vydobyl nazpět trůn. V roce 499 vtrhl do Persie a znovu trůn obsadil. Co se stalo s jeho bratrem Zámáspem, nevíme.
Kavád si za své nové vlády udržoval kontrolu nad politickou situací. Nepovolil císaři Anastasiusovi i., aby se podílel na placení tributu Hefthalitům a tím vyvolal konflikt s východořímskou říší. Boje měli ale spíše poziční charakter, skončily uzavřením příměří a to hlavně proto, že sasánovskou říši napadly nomádské kmeny. Válka s nimi trvala deset let. Její průběh neznáme.
V roce 5243 nabídl Kavád definitivní mír východořímskému císaři Justinu I. a požádal ho, aby adoptoval jeho syna Gustava. V případě, že by byl Gustav zbaven moci, měl by císař povinnost intervenovat a dopomoci mu opět k trůnu. Justinu žádost odmítl a Kavád měl tak důvod k válce, která proběhla v roce 527.
Kavád zemřel v roce 531 ve věku dvaaosmdesáti let. Během své vlády dopustil, aby říši zachvátily těžké vnitřní nepokoje, ale na druhé straně se mu podařilo posílit královskou moc a vrátit Persii prestiž. Volba Husrava V. jeho nástupcem byla dobrá. Husrav V. byl jedním z nejschopnějších sasánovských králů.