Upravit profil
Královna Kunhuta se narodila v roce 1244, jako dcera Anny, jejíž otec Béla IV. patřil k rodu Arpádovců a Rostislava Michajloviče, z rodu ruských Rusíkovců. Ten se stal sňatkem s Annou mimo jiné i vládcem bosenským a určitou dobu si nechával říkat...

Životopis

Královna Kunhuta se narodila v roce 1244, jako dcera Anny, jejíž otec Béla IV. patřil k rodu Arpádovců a Rostislava Michajloviče, z rodu ruských Rusíkovců. Ten se stal sňatkem s Annou mimo jiné i vládcem bosenským a určitou dobu si nechával říkat „bulharský car“.

Kunhuta Rostislavova se provdala jako sedmnáctiletá, v roce 1261, do Čech a mohla tak poznat příbuznost slovanských jazyků. Jejím chotěm se stal Přemysl Otokar ll., kterému bylo třicet let. Byl to jeho druhý sňatek. Jeho první ženě Markétě bylo šedesát let a nemohla mu dát potomka.proto Přemysl požádal o zrušení sňatku. Markétu, vrstevnici své matky, si Přemysl bral z majetkových důvodů. Úplnému rozchodu s Markétou mu bránila jeho opatrnost. Kunhuta mu porodila syna a dvě dcery, ale protože nedošlo ke zrušení sňatku s Markétou, nemohly se tyto děti stát dědici Přemyslovy koruny.

Přemyslovi nezbylo, než se smířit s tím, že všechna jeho moc přejde po jeho smrti do cizích rukou, nebo se rozloučit s Markétou. Rozhodl se pro zrušení prvního manželství. Kunhuta byla velmi krásná. Po svatbě v Bratislavě odcestovali manželé do Prahy, kde byli oba korunováni. I když byl Přemyslův otec Václav l. už osm let mrtev, Přemysl dlouho korunovaci odkládal. Kunhuta se stala jeho druhou chotí, ale první českou královnou. I když si ji Přemysl vzal ze státního zájmu, oba k sobě chovali hluboké city.

Za čtyři roky po sňatku se narodila dcera Kunhuta, za další čtyři druhá dcera Anežka. Poté Kunhuta porodila dva chlapce tak slabé, že nebyli schopni života. Až v roce 1271 se jí narodil zdravý syn Václav ll. Přemysl byl šťasten, že se dočkal dědice trůnu. Jeho majetek rostl a stal se nejmocnějším panovníkem ve střední Evropě.

V době uherského tažení se Přemysl dověděl o volbě nového římského krále. On nebyl k volbě přizván. Rudolfa Habsburského tedy králem neuznal. Podlehl ale útokům nepřátel a domácí šlechty a po třech letech se vzdal, vydal alpské země a za č Podlehl ale útokům nepřátel a domácí šlechty a po třech letech se vzdal, vydal alpské země a za české složil Rudolfovi lenní slib.

Údajně vlivem Kunhuty se Přemysl zanedlouho opět pustil do boje s Rudolfem. Byl ale poražen v bitvě na Moravském poli. Kunhuta prosila synovce Otu / markrabího braniborského/, aby se ujal jí i dětí a chránil je a majetek před králem Rudolfem. Ota ale zneužíval svěřené moci a spolu se svými vojáky raboval zemi. Kunhutě nezbylo nic jiného, než odcestovat na Moravu a pokořit se Rudolfovi Habsburskému. Přemyslovské dědictví mohlo být zachráněno pouze sňatky Přemyslovců s dědici římského krále. Kunhuta se ale pokořila zbytečně. Král Rudolf ponechal správu Čech Otovi a ona se musela spokojit s vdovským důchodem. Vrátila se do Prahy, kde byla později zajata a odvezena na Bezděz.

Kunhuta odolávala záměrům zrádného synovce Oty a v květnu 1279 jela na Moravu přijmout od krále Rudolfa mrtvolu svého manžela a důstojně ho pohřbít. Mrtvého ale zanechala ve Znojmě a uprchla na Opavsko, kde už neměl Ota žádnou moc. Tam zůstala čtyři roky.

V roce 1281 se jejím milencem stal Záviš z Falkenštejna, z mocného rodu Vítkovců. Z tohoto svazku se narodil syn. Kunhuta se stala spojením s rodem Vítkovců, silnější proti Rudolfovi i Otovi. Protože se římský král Rudolf měl stát tchánem krále Václava, snažila se Kunhuta o přátelský vztah s ním.

Syn Václav měl zasednout na otcovský trůn a Kunhuta se obávala prozrazení jejího vztahu se Závišem.Nezachovala věrnost zemřelému muži a porušila vdovskou čest. Jestliže se tehdy za Záviše vdala, byl to sňatek neplatný. Tehdy žena sama nemohla o sňatku rozhodovat, musela mít souhlas rodiny.