Olaf II. Svatý, norský král, se narodil v roce 995 v Ringerike. Jeho otcem byl Harald Grenske / pravnuk Haralda Krásnovlasého/.
Několik let bojoval Olaf v Anglii po boku krále Etelrda s Dány. V roce 1015 se vrátil do Norska a prohlásil králem....
Životopis
Olaf II. Svatý, norský král, se narodil v roce 995 v Ringerike. Jeho otcem byl Harald Grenske / pravnuk Haralda Krásnovlasého/.
Několik let bojoval Olaf v Anglii po boku krále Etelrda s Dány. V roce 1015 se vrátil do Norska a prohlásil králem. Připadlo mu otcovo panství ve Vestfoldu a matčin majetek v Opplandu.
Olaf se snažil získat na svou stranu západní Norsko. V roce 1016 porazil Olaf v bitvě vládce Norska Sveina a získal tak pro sebe několik let moci v zemi.
Olaf začal v království prosazovat křesťanství a v roce 1020 zavedl první „ křesťanský zákoník“. Se švédským králem Olafem Skotkonungem uzavřel mír a nakrátko se zasnoubil s jeho dcerou, princeznou Ingegerd Olofsdotter. Oba vládci zaútočili na Dánsko.
Olaf byl v roce 1026 poražen v bitvě u Helgea a v roce 1029 byl vyhnán norskou šlechtou ze země do Kyjevské Rusi.
Při cestě do Rusi se zdržel nějaký čas ve Švédsku, kde pokřti mnoho obyvatel. Rok na to se vrátil do země a snažil se získat zpět království.
Olaf byl 29. července 1030 zabit v bitvě u Stiklestadu. Byl neúspěšným vládcem, který zakládal svou moc na spojenectví s mocnějším králem Knutem I. Velikým. Po své smrti získal Olaf postavení svatého patrona Norska a to zejména pro své šíření křesťanství v Norsku. Snažil rozšiřovat tuto víru v daleko větším měřítku, než kdokoli před ním.
Král Knut I. Veliký zemřel v roce 1035 a norská šlechta dosadila na trůn Olafova syna Magna I. Dobrého. Ten začal vládnout také Dánsku. Během jeho vlády bylo Olafovi zasvěceno mnoho kostelů.
Po Olafově smrti zasáhl Norsko hladomor. V roce 1847 byl založen norský královský řád svatého Olafa. Založil ho Oskar I., norský a švédský král. Jedinou zemí, která drží svátek na počest svatého Olafa 29. července jsou Faerské ostrovy.
Několik let bojoval Olaf v Anglii po boku krále Etelrda s Dány. V roce 1015 se vrátil do Norska a prohlásil králem. Připadlo mu otcovo panství ve Vestfoldu a matčin majetek v Opplandu.
Olaf se snažil získat na svou stranu západní Norsko. V roce 1016 porazil Olaf v bitvě vládce Norska Sveina a získal tak pro sebe několik let moci v zemi.
Olaf začal v království prosazovat křesťanství a v roce 1020 zavedl první „ křesťanský zákoník“. Se švédským králem Olafem Skotkonungem uzavřel mír a nakrátko se zasnoubil s jeho dcerou, princeznou Ingegerd Olofsdotter. Oba vládci zaútočili na Dánsko.
Olaf byl v roce 1026 poražen v bitvě u Helgea a v roce 1029 byl vyhnán norskou šlechtou ze země do Kyjevské Rusi.
Při cestě do Rusi se zdržel nějaký čas ve Švédsku, kde pokřti mnoho obyvatel. Rok na to se vrátil do země a snažil se získat zpět království.
Olaf byl 29. července 1030 zabit v bitvě u Stiklestadu. Byl neúspěšným vládcem, který zakládal svou moc na spojenectví s mocnějším králem Knutem I. Velikým. Po své smrti získal Olaf postavení svatého patrona Norska a to zejména pro své šíření křesťanství v Norsku. Snažil rozšiřovat tuto víru v daleko větším měřítku, než kdokoli před ním.
Král Knut I. Veliký zemřel v roce 1035 a norská šlechta dosadila na trůn Olafova syna Magna I. Dobrého. Ten začal vládnout také Dánsku. Během jeho vlády bylo Olafovi zasvěceno mnoho kostelů.
Po Olafově smrti zasáhl Norsko hladomor. V roce 1847 byl založen norský královský řád svatého Olafa. Založil ho Oskar I., norský a švédský král. Jedinou zemí, která drží svátek na počest svatého Olafa 29. července jsou Faerské ostrovy.