Postumus

římský císař

Upravit profil
Postumus, vládce galsko-římské říše, byl nejspíš sám Gal. Když se Ingennus vzbouřil proti jeho synovi Gallienovi v Panonii, ponechal Gallienus Postuma – správce Horní a Dolní Germánie, v pozici velitele na Rýně. V době Gallienovy...

Životopis

Postumus, vládce galsko-římské říše, byl nejspíš sám Gal.

Když se Ingennus vzbouřil proti jeho synovi Gallienovi v Panonii, ponechal Gallienus Postuma – správce Horní a Dolní Germánie, v pozici velitele na Rýně.

V době Gallienovy nepřítomnosti Postumus zaútočil na jeho pretoriánského prefekta Silvana, přiměl jeho posádku, aby se vzdala, prefekta i císařova syna dal popravit a zmocnil se trůnu. Císařský titul mu přiznaly nejen germánské legie, ale také armády a obyvatelstvo Galie a Hispánie, a po čase i Británie.

Postumus zřídil nový stát, který byl nezávislý na ústřední vládě. Jeho aparát tvořil samostatný senát a samostatné dvojice každoročně volených konzulů. Postumus sám zastával tento úřad celkem pětkrát. Měl vlastní pretoriánskou gardu ve městě Augusta Trevirorum / Trevír/, které si zvolil za své sídlo – jako by tušil, že v pozdějších desetiletích bude hlavním městem. Vyzdobil ho významnými budovami.
Postumus ve vztazích s Římem zachovával jistou opatrnost a prohlašoval, že neprolije ani kapku římské krve a že jeho cílem je ochrana Galie. Tento jeho cíl byl oznámen na mincích, které ho označují za „ Obnovitele Galie“.

Gallienus vycítil, že odtržené císařství nelze tolerovat. Protože měl pod osobní kontrolou alpské průsmyky, prošel do Galie, aby Postuma napadl. Pokus zlikvidovat Postumovo oddělené císařství se nezdařil. Ten začal rozvíjet ambiciózní plány, sahající daleko za hranice území, jemuž vládl.

V roce 268 generál Aureolu, velitel jízdy, otevřeně přešel do druhého tábora. Císař Gallienus ho předtím postavil do čela svých vojsk v severní Itálii, aby tak zabránil Postupově invazi na poloostrov, která se dala očekávat. Aureolu se ale přidal na stranu Postuma a vydal v Mediolanu / Milán/ jeho jménem sérii mincí. Postumus nemohl Aureliovi – obklíčenému Gallienem v Mediolanu, přijít na pomoc, protože proti jeho vlastní vládě vypuklo na germánské hranici povstání. Vzbouřencem byl jeden z jeho vyšších důstojníků Laelianus, který se v Mohuči sám prohlásil za císaře a získal podporu i dalších vyznaných posádek v oblasti. Postumus se ho zmocnil a dal ho popravit a sám byl brzy na to zabit svými vojáky.

Postumus má na svých mincích bohatý vous a umělecky ztvárněné kyrysy a helmy, někdy nejsou hlavy výjimečně zachyceny z profilu, ale čelně.

Po ztrátě Británie a Hispánie, které se po Postupově smrti znovu vrátily pod ústřední vládu, zdědil tyto značně zmenšené zbytky jeho galsko- římské říše Marius / na dva měsíce v roce 268/, Victorius / 269 -71/ a Tetrius /271 -4/, který se vzdal Aurellianovi.