zavřít
upravit profil

římský císař

narozen: 347 Causa - severozápadní Hispánie  † 395 Konstantinopol / Istanbul/

Upravit životopis

Životopis

Theodosius I. / Flavius /, římský císař, se narodil v roce 347 ve městě Causa / Coca/ v severozápadní Hispánii.

Jeho otec Theodosius starší byl v letech 368 -9 pověřen velením zvláštní jednotky a poté se stal velitelem jízdy v císařském hlavním štábu a posléze v Africe.

V roce 368 doprovázel budoucí císař svého otce při tažení do Británie. Později se vrátil na kontinent, kde bojoval proti Alamanům.

V letech 373 – 374 zastával Theodosius úřad místodržitele v provincii Moesia Prima / Horní Moesie/ a vedl vojenské operace proti Sarmatům.

V roce 375 byl jeho otec Valentinianem I. usvědčen z velezrady a rok na to byl za vlády Gratiana popraven.

Theodosius mladší se usadil na svých hispánských statcích. Po bitvě z Vizigóty u Hadrianopole v roce 378 ho Gratianus povolal z Hispánie, aby převzal velení na dunajské frontě. Tam dosáhl významných vojenských úspěchů v 19. ledna 379 byl v Sirmiu povýšen na Augusta.

Na začátku své vlády pokračoval Theodosius I. v bojích proti vizigótským vetřelcům a přistěhovalcům. Nepodařilo se mu je vyhnat a tak v roce 382 uzavřel s jejich vůdci smlouvu a přijal je jako spojence na území císařství jako první z řady germánských národů, kterým bylo takové postavení uděleno.

Díky novému uspořádání dostali Germáni v Thrákii půdu a směli žít pod vládou vlastních panovníků a podle vlastních zákonů a to pod podmínkou, že budou Římanům dodávat vojsko a zemědělské dělníky. Každoročně dostávali od Theodosia příspěvek v penězích nebo v naturáliích, aby mohli svá vojska jako císařovi zástupci vyplácet. Tito vizigótští vojáci sloužící v římské armádě měli smluvené velmi výhodné podmínky a směli kdykoliv své služby odepřít pokud za sebe seženou náhradu.

Toto uspořádaní nabízelo vhodné příležitosti pro vytváření multirasových společenství, i když římské předsudky a germánská nezkrotnost příliš neumožňovaly těchto příležitostí využít.

Aby mohl Theodosius tak velké vojsko platit, zvýšil daně. Nikdo nesměl vlastnit žádný majetek osvobozený od daně. Toto opatření se ale dostalo na hranici únosnosti. Nájemce se nemohl ze svého bydliště odstěhovat bez souhlasu majitele půdy. Tito statkáři měli někdy na svých panstvích soukromá vězení, která byla sice nezákonná, ale nájemci se považovali za otroky půdy, na níž se narodili, takže každý, kdo se pokusil ji opustit, páchal zločin krádeže . kradl svou vlastní osobu.

Oběti útlaku se už nemohly odvolávat k obhájcům lidu, protože Theodosius vzal těmto úředníkům půdu pod nohama, když jejich výběr a jmenování předal do rukou městských radních – těch osob, které byly za vybírání daní samy odpovědny.

Se svým západním spoluvládcem Gratianem neměl Theodosius příliš dobré vztahy, ale Gratianus byl brzy / v roce 383 zavražděn uzurpátorem z Británie Magnem Maximem, který obsadil Galii. Theodosius ho zpočátku uznal, ale když v roce 387 vtrhl Magnus do Itálie, nechal ho zabít.

Theodosius zůstal v Itálii tři roky a poté musel nejzápadnější úsek fronty na horním Dunaji vyklidit a ponechat Germánům, kteří ho obsadili. Theodoius ponechal vládu na západě svému vojenskému veliteli Arbogastovi a vrátil se do Konstantinopole.V roce 394 porazil armádu západního císaře Flavia Eugenia a jeho dal popravit. Stal se tak vládcem celého císařství, východního i západního. Toto sjednocení říše bylo ale dočasné – pět měsíc na to, v lednu 395 Theodosius zemřel.

Jako zbožný křesťan si Theodosius vysloužil titul Veliký. Nechal se pokřtít během těžké nemoci brzy po tom, co se ujal vlády. V roce 380 oznámil, že jediný pravým náboženstvím je víra založená na katolickém nikajském vyznání. Následující rok nařídil, aby byl každý kostel předán do rukou katolických biskupů, a rozhodl, že sám přesně stanoví jejich nárok považovat se za katolíky. Sto padesát biskupů, které svolal na setkání do Konstantinopole, ale jeho kandidáta na patriarchu odmítlo, a musel proto vybrat někoho jiného ze seznamu, který sami sestavili.

Theodosius tvrdě postupoval proti kacířům. Jeden edikt dokonce zakazoval diskutovat o jakékoliv náboženské otázce, a snažil se tak připravit lidi o jednu z jejich oblíbených činností.

Theodosius byl poprvé ženatý v letech 376 až 386 s Helií Slavií Flaccillou z Hispánie, poté s Holkou, jednou ze sester Valentinina II. Syny z prvního manželství povýšil do hodnosti Augusta, Arcadia v roce 383 a Honoria v roce 393. Dcera z druhého manželství Aelia Galla Placidia se stala manželkou Vizigóta Ataulfa a později Constantia III.

Theodosius měl světlé vlasy a orlí nos, působil velmi vznešeně. Na jedné straně oplýval horečnou činností a na straně druhé netečnou lenivostí. Rád vynášel kruté rozsudky a tresty, ale byl i ochoten udělit milost. Měl výborné znalosti z římských dějin. Když něco slíbil, snažil se to dodržet – i přesto na něj nebylo velké spolehnutí. Byl také velmi chamtivý, choval velké sympatie k hercům a tanečníkům, miloval radovánky a přepych. Za jeho vlády se dostala do nejvyšších mocenských pozic hispánská skupina spjatá s aristokracií v jižní Galii.

Theodosius I.

48 let, římský císař