Jovianus

římský císař

Upravit profil
Jovianus / flavius Jovianus/, římský císař, se narodil v roce 330 v Singidunu /Bělehrad/. Byl synem Varroniana, velitele tělesné stráže Constantia II. Nabídku usednout na trůn dostal v červnu po Julianově smrti na východě nejprve prefekt...

Životopis

Jovianus / flavius Jovianus/, římský císař, se narodil v roce 330 v Singidunu /Bělehrad/. Byl synem Varroniana, velitele tělesné stráže Constantia II.

Nabídku usednout na trůn dostal v červnu po Julianově smrti na východě nejprve prefekt pretoriánů Saturninius Secundus Salutius. Tuto poctu ale pro vysoký věk a chatrné zdraví odmítl a proto vojsko provolalo císařem Joviana.

Jmenování tak nevýrazné osobnosti povzbudilo perského krále Šápura II., aby útoky na ustupující římskou armádu ještě zesílil. Kocianu byl v tísni a narychlo sjednal mír a souhlasil, že Římané vyklidí pět provincií za Tigridem. Peršané se také zmocnili i velké části Arménie.

Když se Jovianus vrátil na římskou půdu, veřejně zavrhl pohanství svého předchůdce a vyhlásil návrat říše ke křesťanství. Obnovil Konstantinovy dotace kostelům, některé pohanské chrámy zavřel a zakázal přinášet oběti.

Jovianus strávil nějaký čas v Antiochii, kde vedl , kde vedl různá úřední jednání. Snažil se rychle postoupit dále na západ, město uprostřed zimy opustil a pokračoval v pochodu. Dorazil do Tarsu, uctil Julianovu památku u jeho prozatímního hrobu. Ve městě Tyana obdržel zprávu, že v Galii byli zabiti dva vyšší důstojníci, a že armáda v Galii se vyslovila pro něho. Po příjezdu do Ancyry přijal úřad konzula a za spolukonzula ustanovil svého staršího syna.

O Smrti Joviana se vynořily pochybnosti. Říkalo se, že nedokázal snést škodlivý zápach ložnice vybílené čerstvým vápnem a také, že zhynul zduřením hlavy od velkého žáru uhlí, nebo se nadmul prudkou zácpou ze směsice jídel. Zemřel ve věku třiatřiceti let v Dadastaně. I když nebyla známa příčina jeho smrti, soud to nevyšetřoval.

Jovianus chodil těžkopádně, měl přívětivou tvář, modrošedé oči a mohutný vzrůst. Bylo velice těžké najít pro něj královské roucho, které by mu pasovalo. Se svými nejbližšími přáteli byl zvyklý veřejně žertovat. Měl střední vzdělání, uvážlivě si chtěl vybírat lidi do důležitých funkcí. Byl velkým jedlíkem, holdoval vínu i lásce. Tyto neřesti napravil císařskou odměřeností. Jovianus byl ale také znám svou leností a ochablostí.

Jovianus byl dobrým panovníkem, škoda jen, že jeho vláda byla tak krátká.