Petronius Maximus / Flavius /, západořímský císař, se narodil asi v roce 394. Jeho původ neznáme. Kolem roku 415 působil jako tribun a notárius a v letech 416 -19 jako minstr financí. Později zastával úřad pretoriánského prefekta a dvakrát byl...
Životopis
Petronius Maximus / Flavius /, západořímský císař, se narodil asi v roce 394. Jeho původ neznáme. Kolem roku 415 působil jako tribun a notárius a v letech 416 -19 jako minstr financí. Později zastával úřad pretoriánského prefekta a dvakrát byl také městským prefektem a konzulem. Velmi zbohatl a v Římě dal vystavět fórum.
Po zavraždění Valentinina III. v roce 455 byl císařský rod bez mužského dědice a chyběl i význačný vojevůdce, který mohl jmenovat přijatelného následníka. Názory na budoucího panovníka se proto různily. Někteří podporovali Maximiana, který byl synem egyptského obchodníka a působil jako správce u Aetia. Východní císař Marcianus, pokud by byl čas zeptat se na jeho názor, by asi prosazoval Maioriana / který se stal císařem později/. Vdova po Valentinianovi, Licinia Eudoxia, by nejspíš byla stejného mínění. Volba ale padla na Petronia Maxima, který byl také řádně dosazen na trůn.
Petronius se okamžitě oženil s vdovou po zesnulém císaři, Licinií Eudoxií, která však ze sňatku nadšená nebyla, a to hlavně proto, že měl podle ní Petronius na svědomí vraždu Valentiniana, který údajně svedl jeho první manželku. Petronius v každém případě projevoval vrahům svého předchůdce přízeň.
V zoufalství se obrátila s žádostí o pomoc na Geisericha, vandalského krále v Kartágu. K tomu, aby prosila o pomoc právě Geisericha, měla ještě další důvod: Geiserichův syn Hunerich se měl totiž stát ženichem její dcery, Eudocie mladší, která ale přičiněním Petronia Maxima byla nyní zasnoubena s jeho synem Palladiem, kterého jmenoval Caesarem.
V květnu vycestoval Geiserich do Itálie. Petronius, místo aby se postaral o účinnou obranu, zabýval se pouze plány na vlastní útěk a naléhal na senátory, aby uprchli společně s ním. Když 31. května odjížděl z města, zavalily ho kameny padající ze skály. Císařovo zmrzačené tělo pak bylo hozeno do Tibery.
2.června vstoupil do města Geiserich a po dvou týdnech drancování odtáhl. Odvezl také Licinii Eudoxii a její dcery, Placidii mladší a Eudoxii mladší.
Vláda Petronia Maxima trvala sedmdesát dní.
Po zavraždění Valentinina III. v roce 455 byl císařský rod bez mužského dědice a chyběl i význačný vojevůdce, který mohl jmenovat přijatelného následníka. Názory na budoucího panovníka se proto různily. Někteří podporovali Maximiana, který byl synem egyptského obchodníka a působil jako správce u Aetia. Východní císař Marcianus, pokud by byl čas zeptat se na jeho názor, by asi prosazoval Maioriana / který se stal císařem později/. Vdova po Valentinianovi, Licinia Eudoxia, by nejspíš byla stejného mínění. Volba ale padla na Petronia Maxima, který byl také řádně dosazen na trůn.
Petronius se okamžitě oženil s vdovou po zesnulém císaři, Licinií Eudoxií, která však ze sňatku nadšená nebyla, a to hlavně proto, že měl podle ní Petronius na svědomí vraždu Valentiniana, který údajně svedl jeho první manželku. Petronius v každém případě projevoval vrahům svého předchůdce přízeň.
V zoufalství se obrátila s žádostí o pomoc na Geisericha, vandalského krále v Kartágu. K tomu, aby prosila o pomoc právě Geisericha, měla ještě další důvod: Geiserichův syn Hunerich se měl totiž stát ženichem její dcery, Eudocie mladší, která ale přičiněním Petronia Maxima byla nyní zasnoubena s jeho synem Palladiem, kterého jmenoval Caesarem.
V květnu vycestoval Geiserich do Itálie. Petronius, místo aby se postaral o účinnou obranu, zabýval se pouze plány na vlastní útěk a naléhal na senátory, aby uprchli společně s ním. Když 31. května odjížděl z města, zavalily ho kameny padající ze skály. Císařovo zmrzačené tělo pak bylo hozeno do Tibery.
2.června vstoupil do města Geiserich a po dvou týdnech drancování odtáhl. Odvezl také Licinii Eudoxii a její dcery, Placidii mladší a Eudoxii mladší.
Vláda Petronia Maxima trvala sedmdesát dní.