Gaius / Gaius Julius Caesar Germanicus/, římský císař, se narodil v roce 12 v Antiu. Byl třetím synem Germania a Agrippiny starší.
Už jako čtyřletý nosil miniaturní vojenské boty – caligae- to mu vyneslo přezdívku „Caligula“ .
V jeho...
Životopis
Gaius / Gaius Julius Caesar Germanicus/, římský císař, se narodil v roce 12 v Antiu. Byl třetím synem Germania a Agrippiny starší.
Už jako čtyřletý nosil miniaturní vojenské boty – caligae- to mu vyneslo přezdívku „Caligula“ .
V jeho osmnácti letech byla jeho matka a dva starší bratři zatčeni a zemřeli.
Galius byl určen pro dráhu kněze a pro úřad kvestora.
Císař Tiberius, se kterým Gaius pobýval na Capri, ustanovil jeho a Tiberia Gemella společnými dědici svého majetku, a zároveň oznámil, že Gaius se stane jeho nástupcem. Galovi se ale nedostalo žádné další průpravy jak spravovat zemi.
V roce 37 Tiberius zemřel a Gaius se stal císařem. Tiberiova závěť byla prohlášena za neplatnou a tak Gaius získal celý jeho majetek aniž by se musel dělit s Gemellem.
Gaius uspořádal svému předchůdci pohřeb. Jeho smrt ale nevzbudila lítost a tak galius upustil od myšlenky, prohlásit ho za boha. Ve vzpomínkách na něj se nevyhýbal hrubým urážkám.
V říjnu 37 Gaius vážně onemocněl. Jelikož měl v zemi velkou popularitu, způsobila zpráva o jeho nemoci všeobecný smutek a znepokojení. Gaius se uzdravil, ale už nikdy nebyl stejný jako dřív. V roce 38 dal popravit svého největšího zastánce prefekta Macrona a také jeho potencionálního soka Tiberia Gemella. Dohnal také k sebevraždě Marka Junia Silana – otce první ze čtyř Gaiových manželek. Tyto události vzbudily mezi senátory znepokojení. Gaius v roce 39 oznámil, že hodlá obnovit soudní stíhání za velezradu.
Brzy k němu pronikaly zvěsti o projevech neloajálnosti. Následující zimu strávil Gaius v táborech na Rýnu a v Galii. Jeho plánovaná výprava do Germánie a plavba do Británie se neuskutečnily.
Po návratu došlo ke spiknutím, která měla císaře připravit o život. Císařova čtvrtá manželka Caesonie byla ubodána a jejich dceři byla roztříštěna hlava o zedˇ.
Galovo pojetí císařské vlády mělo jiný charakter než skrývaná autokracie jeho dvou předchůdců. On neměl k utajování dost trpělivosti a chtěl panovat i vypadat jako despota.
V té době ražené mince nesly jména jeho tří sester Agrippiny, Jilie Drusilly a Julie Livilly.
Gaius trpěl častými změnami nálad, často zdůrazňoval, že je hrdý na svou neoblomnost. Byl vysoké postavy, měl velmi bledou pleť, tlusté tělo, nohy a paže měl hubené. Oči a spánky měl vpadlé, čelo široké a vrásčité, řídké vlasy. Bylo pokládáno za hrdelní zločin jít kolem a dívat se na něho shora nebo v nějaké souvislosti vyslovit slovo „ kozel“. Jeho tvář byla od přírody děsivá a i přes to ještě před zrcadlem učil děsivé výrazy. V jeho sexuálním životě se objevoval sadismus, homosexualita a incestní vztahy se sestrami. Císař trpěl akutní nespavostí, chvíli chtěl být obklopen davem a hned zase toužil po samotě. Gaius byl z počátku své vlády velmi závislý na alkoholu: to u něj vyvolávalo zlost a rozrušenost. Lidé ho také považovali za epileptika, člověka schizoidního, schizofrenika . Jeho poslední manželka mu podávala afrodisiakum a tím zapříčinila rozklad jeho organismu. Neexistují ale žádné důkazy o přítomnosti těchto diagnóz.
I přes nevyváženou osobnost byl Gaius zřejmě člověk nadaný. Jeho nezkrotná energie nabyla vždy vhodně využívána nebo doprovázena vytrvalostí. Vynikal jako strhující řečník.
Gaius byl úkladně zavražděn v roce 41.
Už jako čtyřletý nosil miniaturní vojenské boty – caligae- to mu vyneslo přezdívku „Caligula“ .
V jeho osmnácti letech byla jeho matka a dva starší bratři zatčeni a zemřeli.
Galius byl určen pro dráhu kněze a pro úřad kvestora.
Císař Tiberius, se kterým Gaius pobýval na Capri, ustanovil jeho a Tiberia Gemella společnými dědici svého majetku, a zároveň oznámil, že Gaius se stane jeho nástupcem. Galovi se ale nedostalo žádné další průpravy jak spravovat zemi.
V roce 37 Tiberius zemřel a Gaius se stal císařem. Tiberiova závěť byla prohlášena za neplatnou a tak Gaius získal celý jeho majetek aniž by se musel dělit s Gemellem.
Gaius uspořádal svému předchůdci pohřeb. Jeho smrt ale nevzbudila lítost a tak galius upustil od myšlenky, prohlásit ho za boha. Ve vzpomínkách na něj se nevyhýbal hrubým urážkám.
V říjnu 37 Gaius vážně onemocněl. Jelikož měl v zemi velkou popularitu, způsobila zpráva o jeho nemoci všeobecný smutek a znepokojení. Gaius se uzdravil, ale už nikdy nebyl stejný jako dřív. V roce 38 dal popravit svého největšího zastánce prefekta Macrona a také jeho potencionálního soka Tiberia Gemella. Dohnal také k sebevraždě Marka Junia Silana – otce první ze čtyř Gaiových manželek. Tyto události vzbudily mezi senátory znepokojení. Gaius v roce 39 oznámil, že hodlá obnovit soudní stíhání za velezradu.
Brzy k němu pronikaly zvěsti o projevech neloajálnosti. Následující zimu strávil Gaius v táborech na Rýnu a v Galii. Jeho plánovaná výprava do Germánie a plavba do Británie se neuskutečnily.
Po návratu došlo ke spiknutím, která měla císaře připravit o život. Císařova čtvrtá manželka Caesonie byla ubodána a jejich dceři byla roztříštěna hlava o zedˇ.
Galovo pojetí císařské vlády mělo jiný charakter než skrývaná autokracie jeho dvou předchůdců. On neměl k utajování dost trpělivosti a chtěl panovat i vypadat jako despota.
V té době ražené mince nesly jména jeho tří sester Agrippiny, Jilie Drusilly a Julie Livilly.
Gaius trpěl častými změnami nálad, často zdůrazňoval, že je hrdý na svou neoblomnost. Byl vysoké postavy, měl velmi bledou pleť, tlusté tělo, nohy a paže měl hubené. Oči a spánky měl vpadlé, čelo široké a vrásčité, řídké vlasy. Bylo pokládáno za hrdelní zločin jít kolem a dívat se na něho shora nebo v nějaké souvislosti vyslovit slovo „ kozel“. Jeho tvář byla od přírody děsivá a i přes to ještě před zrcadlem učil děsivé výrazy. V jeho sexuálním životě se objevoval sadismus, homosexualita a incestní vztahy se sestrami. Císař trpěl akutní nespavostí, chvíli chtěl být obklopen davem a hned zase toužil po samotě. Gaius byl z počátku své vlády velmi závislý na alkoholu: to u něj vyvolávalo zlost a rozrušenost. Lidé ho také považovali za epileptika, člověka schizoidního, schizofrenika . Jeho poslední manželka mu podávala afrodisiakum a tím zapříčinila rozklad jeho organismu. Neexistují ale žádné důkazy o přítomnosti těchto diagnóz.
I přes nevyváženou osobnost byl Gaius zřejmě člověk nadaný. Jeho nezkrotná energie nabyla vždy vhodně využívána nebo doprovázena vytrvalostí. Vynikal jako strhující řečník.
Gaius byl úkladně zavražděn v roce 41.