Alexej Michajlovič, ruský car, se narodil v roce 1629.

Tento panovník na začátku své vlády čelil spiknutím. Proto vydal v roce 1649 první tištěný Nový zákoník. Alexej vládl v letech 1645 – 1676.

Podporoval nejen zákonodárství, ale také obchod, upravil církevní řád a bohoslužby aj. Za jeho vlád se Perejaslavskou dohodou v roce 1654 poddal hetman Ukrajiny Bohdan Chmelnickij.

V letech 1655 -1660 probíhala válka Rusů se Švédy. Mírem v Kardisu pronikli do Finska a baltských zemí. Válka s Polskem skončila v roce 1657. Rusku připadlo zpět Smolensko, Černigovsko a Ukrajina s Kyjevem. Byla zlomena moc kozácké Ukrajiny, jejíž demokratické zřízení bylo nebezpečné jak Polsku, tak Rusku.

Kozácký ataman Petr Dorošenko povstal proti Polsku i Rusku. To bylo v dějinách Ukrajiny začátkem úpadku nazvaného „ ruinou“.

V roce 1670 se zbojník Stěpan Razin zmocnil Caricynu a s 20.000 vojáky táhl na Saratov, Samaru a Penzu. U Simbirska je ale dostihlo carovo vojsko: Razin byl poražen a zajat. 11.000 vzbouřenců bylo popraveno a Razin 6.6.1671 v Moskvě rozčtvrcen.

Ataman Dorošenko za bezvýsledné války s Tureckem uznal tureckou svrchovanost: západní Ukrajina připadla osmanské říši v roce 1618.

Na konci své vlády se car Alexej dostal do sporu s patriarchou Ikonem, který byl sesazen a poslán do vyhnanství.

Car Alexej Michajlovič zemřel v roce 1676.