Manželka císaře a krále Františka Josefa l. Alžběta Bavorská zvaná Sisi, se narodila 24.12.1837, jako dcera bavorského vévody Maxmiliána Josefa a Ludoviky Vilemíny Bavorské. Ta byla dcerou bavorského krále Maxmiliána l. a sestrou Žofie, matky...
Životopis
Manželka císaře a krále Františka Josefa l. Alžběta Bavorská zvaná Sisi, se narodila 24.12.1837, jako dcera bavorského vévody Maxmiliána Josefa a Ludoviky Vilemíny Bavorské. Ta byla dcerou bavorského krále Maxmiliána l. a sestrou Žofie, matky Františka Josefa l.
Alžběta vyrůstala mimo bavorský dvůr. Stala se z ní nekonvenční a svobodomyslná dívka.
Zamiloval se do ní František Josef l., který si ji i přes nesouhlas své matky vzal za manželku.
Alžběta na vídeňském dvoře šťastná nebyla. Přísná etiketa a omezování jí byly cizí. Se svou autoritativní tchyní Žofií si údajně příliš nerozuměla, ač některé prameny udávají, že tomu tak nemuselo být (viz kniha Gabriele Praschl-Bichler "Ferdinand Maxmilián Habsburský"
Po narození dcery Žofie, se babička Žofie rozhodla převzít její výchovu s odůvodněním, že Alžběta je sama ještě dítě a nemá patřičné vychování, vyhovující královskému dvoru.
Opakovala se to i po narození dcery Gisely i korunního prince Rudolfa. Když se Alžběta dozvěděla, jak nelidsky zachází vychovatel Gondrecourt s jejím synem, prosadila si výhradné právo a rozhodování nad výchovou jejích dětí. Na Gondrecourtovo místo dosadila "milého starouška" (jak jej Rudolf nazýval) pana Latoura.
Její poslední dcera Marie Valerie byla jejím tzv "jedináčkem". Milovala toto dítě víc, než cokoliv na světě. Porodila ji v Maďarsku, aby tak dala ještě více najevo své sympatie k tomuto státu.
Alžběta se politcky projevila jen jednou. Zasadila se o ústupky Maďarům v roce 1867. Stýkala se s bývalými revolucionáři.
V 60.letech byla Alžběta považována za nejkrásnější panovnici na světě. Vynikala jízdou na koni, držela přísné diety a pravidelně cvičila.
Věnovala se skládání veršů, učila se novořečtinu a studovala antické dějiny. V mnohém předběhla dobu.
Alžběta si nechala na Korfu postavit zámek, kterému dala jméno Achilleion. Povinnostmi rakouské císařovny se příliš nezabývala.
Ze sebevraždy svého syna se nikdy nevzpamatovala. Nosila už pořád černé šaty a vyhýbala se Vídni.
10.9.1898 byla v Ženevě zavražděna italským anarchistou Luigim Luchenim a je pohřbena v kapucínské kryptě ve Vídni. Alžběta porodila Františku Josefovi čtyři děti: Žofii, Giselu, Rudolfa a Marii Valérii.
Alžběta vyrůstala mimo bavorský dvůr. Stala se z ní nekonvenční a svobodomyslná dívka.
Zamiloval se do ní František Josef l., který si ji i přes nesouhlas své matky vzal za manželku.
Alžběta na vídeňském dvoře šťastná nebyla. Přísná etiketa a omezování jí byly cizí. Se svou autoritativní tchyní Žofií si údajně příliš nerozuměla, ač některé prameny udávají, že tomu tak nemuselo být (viz kniha Gabriele Praschl-Bichler "Ferdinand Maxmilián Habsburský"
Po narození dcery Žofie, se babička Žofie rozhodla převzít její výchovu s odůvodněním, že Alžběta je sama ještě dítě a nemá patřičné vychování, vyhovující královskému dvoru.
Opakovala se to i po narození dcery Gisely i korunního prince Rudolfa. Když se Alžběta dozvěděla, jak nelidsky zachází vychovatel Gondrecourt s jejím synem, prosadila si výhradné právo a rozhodování nad výchovou jejích dětí. Na Gondrecourtovo místo dosadila "milého starouška" (jak jej Rudolf nazýval) pana Latoura.
Její poslední dcera Marie Valerie byla jejím tzv "jedináčkem". Milovala toto dítě víc, než cokoliv na světě. Porodila ji v Maďarsku, aby tak dala ještě více najevo své sympatie k tomuto státu.
Alžběta se politcky projevila jen jednou. Zasadila se o ústupky Maďarům v roce 1867. Stýkala se s bývalými revolucionáři.
V 60.letech byla Alžběta považována za nejkrásnější panovnici na světě. Vynikala jízdou na koni, držela přísné diety a pravidelně cvičila.
Věnovala se skládání veršů, učila se novořečtinu a studovala antické dějiny. V mnohém předběhla dobu.
Alžběta si nechala na Korfu postavit zámek, kterému dala jméno Achilleion. Povinnostmi rakouské císařovny se příliš nezabývala.
Ze sebevraždy svého syna se nikdy nevzpamatovala. Nosila už pořád černé šaty a vyhýbala se Vídni.
10.9.1898 byla v Ženevě zavražděna italským anarchistou Luigim Luchenim a je pohřbena v kapucínské kryptě ve Vídni. Alžběta porodila Františku Josefovi čtyři děti: Žofii, Giselu, Rudolfa a Marii Valérii.
