Amenemhet I. byl egyptským faraonem, zakladatelem 12. dynastie. Vládl přibližně v letech 1976–1947 před n.l.
Původ a nástup na trůn
Amenemhet I. nastoupil na trůn po svém předchůdci Mentuhotepovi IV. Jak se však na něj dostal, není známo. Na...
Životopis
Amenemhet I. byl egyptským faraonem, zakladatelem 12. dynastie. Vládl přibližně v letech 1976–1947 před n.l.
Původ a nástup na trůn
Amenemhet I. nastoupil na trůn po svém předchůdci Mentuhotepovi IV. Jak se však na něj dostal, není známo. Na Mentuhotepově dvoře zastával hodnost nejvyššího státního hodnostáře, tzv. cateje, pod velením měl armádu o síle 20 000 mužů. Z historických pramenů je známo, že byl vznešeného původu, pravděpodbně pocházel buď z ostrova Jabu, nebo z Vasetu.
Vláda
Po své korunovaci, která proběhla okolo roku 1976 př. n. l., založil na strategickém místě poblíž oázy Fajúm nové hlavní město, které pojmenoval Ictauej. Přijal jméno Sehetepibre, podle dochovaných nápisů vládl přibližně 30 let. Během své vlády zreorganizoval státní správu a založil nový administrativní aparát, který tvořili jím jmenovaní úředníci. Posílil obranu Egypta zvenčí i zevnitř. Na východních hranicích Dolního Egypta dal vybudovat tzv. "Královu zeď", systém pevností. Podobný systém nechal též vybudovat i na jižních hranicích říše, ty se za jeho vlády posunuly až ke druhému kataraktu. Se seousedními panovníky se později pokoušel udržovat přátelské styky. Znovu zahájil těžbu v dolech na Sinaji a v Núbii. U karavanních cest nechával hloubit studny, jejich bezpečí zajišťoval vojenskými hlídkami. Také podporoval rozvoj plavby po Nilu. Velké změny provedl v zemědělství. Znovu zavedl ústřední řízení zavlažovacích prací, nechal vybudovat nové kanály a povedlo se mu rozšířit plochu, kterou bylo možno použit k osevu. Egypt se za jeho vlády stal prosperující zemí, mnoho egypttologů jej proto považuje za samotného zakladatele Střední říše. Během jeho vlády došlo také k několika stinnějším věcem. Zvýšilo se postavení hmotné vrstvy obyvatelstva, lidové masy měly naopak zavedením pevné ústřední vlády obnoveno jejich dřívější bezprávné postavení. Některé jeho reformy nebyly dovedeny k úspěšnému konci. Jeho vláda skončila jeho zavražděním. Padl za oběť spiknutí, které bylo započato v jeho harému. Na trůn po něm nastoupil Senusret I.
Králova hrobka
Amenemhat I. si nechal jako hrobku postavit pyramidu u dnešního Lištu, který se nachází asi 65 km jižním směrem od Káhiry. Dnes z ní zbyl pouze polorozpadlý kopec hlíny. Její vstupní chodba je zasypaná a pohřební komora je nepřístupná. Použitím sond se ukázalo, že její podzemí je zalito vodou, která sem z Nilu prosákla. Byla postavena z nepálených cihel, její základna měla rozměry 105x105 metrů, její výška se odhaduje na přibližně 65 metrů.
Původ a nástup na trůn
Amenemhet I. nastoupil na trůn po svém předchůdci Mentuhotepovi IV. Jak se však na něj dostal, není známo. Na Mentuhotepově dvoře zastával hodnost nejvyššího státního hodnostáře, tzv. cateje, pod velením měl armádu o síle 20 000 mužů. Z historických pramenů je známo, že byl vznešeného původu, pravděpodbně pocházel buď z ostrova Jabu, nebo z Vasetu.
Vláda
Po své korunovaci, která proběhla okolo roku 1976 př. n. l., založil na strategickém místě poblíž oázy Fajúm nové hlavní město, které pojmenoval Ictauej. Přijal jméno Sehetepibre, podle dochovaných nápisů vládl přibližně 30 let. Během své vlády zreorganizoval státní správu a založil nový administrativní aparát, který tvořili jím jmenovaní úředníci. Posílil obranu Egypta zvenčí i zevnitř. Na východních hranicích Dolního Egypta dal vybudovat tzv. "Královu zeď", systém pevností. Podobný systém nechal též vybudovat i na jižních hranicích říše, ty se za jeho vlády posunuly až ke druhému kataraktu. Se seousedními panovníky se později pokoušel udržovat přátelské styky. Znovu zahájil těžbu v dolech na Sinaji a v Núbii. U karavanních cest nechával hloubit studny, jejich bezpečí zajišťoval vojenskými hlídkami. Také podporoval rozvoj plavby po Nilu. Velké změny provedl v zemědělství. Znovu zavedl ústřední řízení zavlažovacích prací, nechal vybudovat nové kanály a povedlo se mu rozšířit plochu, kterou bylo možno použit k osevu. Egypt se za jeho vlády stal prosperující zemí, mnoho egypttologů jej proto považuje za samotného zakladatele Střední říše. Během jeho vlády došlo také k několika stinnějším věcem. Zvýšilo se postavení hmotné vrstvy obyvatelstva, lidové masy měly naopak zavedením pevné ústřední vlády obnoveno jejich dřívější bezprávné postavení. Některé jeho reformy nebyly dovedeny k úspěšnému konci. Jeho vláda skončila jeho zavražděním. Padl za oběť spiknutí, které bylo započato v jeho harému. Na trůn po něm nastoupil Senusret I.
Králova hrobka
Amenemhat I. si nechal jako hrobku postavit pyramidu u dnešního Lištu, který se nachází asi 65 km jižním směrem od Káhiry. Dnes z ní zbyl pouze polorozpadlý kopec hlíny. Její vstupní chodba je zasypaná a pohřební komora je nepřístupná. Použitím sond se ukázalo, že její podzemí je zalito vodou, která sem z Nilu prosákla. Byla postavena z nepálených cihel, její základna měla rozměry 105x105 metrů, její výška se odhaduje na přibližně 65 metrů.