Anthemius, západořímský císař, byl významnou osobností východního císařství. Narodil se v Galatii v Řecku. Geiserich, mocný král Vandalů žádal, aby po Libiovi Severovi nastoupil na trůn Olybrius, ale už to, že byl kandidátem Vandalů, stačilo, aby se pro mnoho jiných stal nepřijatelným. Z tohoto důvodu nebyl v Ravenně dva měsíce po smrti Libia Severa císař žádný. Geiserich vpadl na Peloponés v roce 467 a to přesvědčilo východního vládce Leona I., že spolupráce mezi oběma římskými císařstvími je nutná a že nového západního Augusta musí vybrat a jmenovat sám.

Leonova volba padla na Anthemia, manžela jeho dcery Euphenie. Tento muž narozený v Galaxii tvrdil, že je potomkem Procopia, který v roce 365 nakrátko obsadil trůn. Anthemiův otec, také Procopius, byl patricij a vrchní velitel vojska.

Budoucí císař působil jako velitel v Thrákii a v roce 455 se sta konzulem a také patricijem. Bylo pravděpodobné, že by mohl nastoupit na trůn po Marcianovi, ale místo něj nastoupil Leo I. Anthemius nesl tuto prohru důstojně a z Leonova pověření vedl poté dvě vítězná tažení proti Ostrogótům v Illyriku v letech 459-64 a proti hunům u Ferdice / Sofie/ v letech 466-7. V roce 467 ho Leo I. ustanovil císařem západní říše.

Když si Anthemius zajistil podporu západního velitele vojska Ricimera tím, že mu dal za ženu svou dceru Alypii, opustil Konstantinopolis. Jeho jmenování císařem potvrdili nejen Římané a barbarští federáti, ale také senát.

Po mnoha předchozích rozepřích, které obě císařství oslabovaly, tato spolupráce nabízela jistou naději, ale přišla příliš pozdě, aby západní císařství zachránila. A dopadla katastrofálně. Šlo o společné válečné tažení proti Geiserichovi. Na velitele východních jednotek, Basiliska nebylo spolehnutí a jmenování Marcellina admirálem západního císařství znamenalo ztrátu podpory od Ricimera. Marcellinus zaútočil na základny Vandalů na Sardinii. Když se Baziliškovo východní loďstvo přiblížilo ke Kartágu, Geiserich, mnoho plavidel zapálil a další zničil. Marcellinus byl na Ricimerův podnět zavražděn.

Anthemius se také musel potýkat se zhoršenou situací v Galii, kde se nebezpečný vizigótský král Eurich, který zavraždil svého bratra Theodericha II. a nastoupil na jeho místo, zřejmě snažil obsadit celé galské území.

Anhtemius se netěšil oblibě ani v Itálii, kde jeho řecká kultura a způsob života vzbuzovaly odpor. Byl prý velmi shovívavý k pohanství. Jeho neúspěchy v boji proti Vandalům i Vizigótům, začaly jako v případě jeho předchůdců – u Ricimera vyvolávat pochybnosti a jejich vztahy se velmi zhoršily. Císař prý litoval, že své dceři dovolil se provdat za barbara Ricimera. Ten na oplátku označil svého tchána za „řeckého cizáka“ a přivandrovalce z Galatie.

Jejich vzájemná nevraživost způsobila, že Itálie byla rozdělena na dvě nepřátelské části - Anthemius vládl v Římě a Ricimer v Mediolanu / Milán/.

Ricimer se v roce 472 vydal do Říma svého dřívějšího chráněnce odstranit. Jeho kandidátem na západní trůn se stal Olybrius / manžel Placidie mladší, dcery Valentiniana III./
Anthemius byl poražen a v roce 472 zavražděn.