Augustus

římský císař

Úmrtí:
19. srpna 13
Upravit profil
Augustus, první římský císař, se narodil v roce 63 př.Kr.ve Velitrae jihovýchodně od Říma, jako Gaius Octavius a po Caesarově smrti si změnil jméno na Gaius Julius Caesar. Obecně je označován jako Octavianus až do roku 27 př. Kr., kdy mu bylo...

Životopis

Augustus, první římský císař, se narodil v roce 63 př.Kr.ve Velitrae jihovýchodně od Říma, jako Gaius Octavius a po Caesarově smrti si změnil jméno na Gaius Julius Caesar. Obecně je označován jako Octavianus až do roku 27 př. Kr., kdy mu bylo uděleno jméno Augustus.

Jeho otec Galius Octavius se jako první z rodu stal senátorem a dosáhl hodnosti prétora. Po jeho smrti roku 59 př.Kr. se o Augusta starala jeho vdova Atii, která byla neteří Julia Caesara a právě on uvedl budoucího císaře do římského veřejného života.

Ve věku patnácti let byl Octavianus ustanoven knězem.

Když zemřel diktátor Caesar, odhalilo se po zveřejnění jeho poslední vůle, že Octavianus byl posmrtně adoptován za diktátorova syna a stal se jeho dědicem. Octavianus rozhodl, že tohoto nebezpečného dědictví ujme a pomstí smrt svého adoptivního otce.

Odcestoval do Říma, kde se pokusil přesvědčit Caesarova nejvýznamnějšího stoupence Marka Antonia, aby mu odevzdal diktátorův majetek a listiny, ale neuspěl. Musel rozdělit Caesarovy odkazy římským dědicům z finančních prostředků, jaké byl schopen sehnat z jiných zdrojů. Cítil také potřebu postavit se Antoniovu přezíravému postoji.

Prvním promyšleným krokem, jak získat podporu veřejnosti, byly hry oslavující Caesarovo vítězství.

V roce 43 př. Kr. porazil Octavianus Antonia a ten byl donucen ustoupit do Galie. Octavianus získal místo v senátě a tehdy došlo k oficiálnímu uznání diktátorovy adopce, Octavianus mohl užívat jména Galius Julius Caesar.

Senát však Octavianovi nebyl přátelsky nakloněn, proto se domluvil s Antoniem a s Lepidem a tito tři muži byli na pět let úředně ustanoveni triumviry pro správu státu. Získali tak společně absolutní moc.

Při následujícím dělení říše připadl Antoniovi východ a Octavianus se vrátil do Itálie. Oženil se s příbuznou Sexta Pompeia Scribonií. Chtěl si tím Sexta naklonit na svou stranu. Brzy se s ní ale rozvedl a oženil se s aristokratkou Livií Drusillou, která pak zůstala jeho celoživotní družkou.

Octavianus byl jedním z nejnadanějších a nejobratnějších politiků, jaké kdy svět poznal. Zasloužil se o přestavbu a nápravu stavu každé části jeho rozlehlé říše. Vytvořil podmínky pro dlouhodobý mír, kdy lepší komunikace a vzrůstající obchod poskytovaly užitek všem s výjimkou nejnižších vrstev. Hroutící se republiku nahradil autokratickým systémem, který přinesl stabilitu, bezpečnost a prosperitu velkému počtu obyvatel na víc než dvě stě let. Zajistil přetrvání a konečné zachování politického, společenského, hospodářského a kulturního dědictví a to jak římského, tak řeckého.

Tento císař měl také literární schopnosti. Byl autorem několika knih, např. práce vybízející ke studiu filozofie, vyprávění o vlastní mládí a různorodé verše.. Všechna jeho díla jsou ztracena.

Pokud jde o jeho charakter, říká se, že byl v mládí krutý, ale později se umírnil. I když možná proto, že krutost už nebyla politicky tak potřebná. Když to situace vyžadovala, byl ochoten jednat velmi krutě.

Soukromý život tohoto císaře se nevyznačoval ničím mimořádným. Své ženě byl sice často nevěrný, ale zůstal jí hluboce oddán. Na veřejnosti zastával přísné morální postoje a dokonce vypověděl ze země svou dceru i vnučku, které se proti těmto zásadám prohřešily. Příbuzným, kteří při něm stáli, psal laskavé dopisy, z nichž se některé zachovaly. Povinnosti od nich však tvrdě vyžadoval.

Stejně tvrdý byl ale také sám k sobě, i když trpěl podlomeným zdravím. Zemřel 19.srpna roku 13. po Kr. a byl prohlášen za boha.