Boleslav III. Křivoústý, polský kníže, se narodil v roce 1085 jako syn Vladislava I. Hermana. Pocházel z dynastie Piastovců.

Boleslavův otec nebyl dobrým panovníkem. Chyběla mu energie a rozhodnost a tak si Boleslav spolu se svým starším bratrem Zbyhněvem vynutili podíl na vládě.
Boleslav spravoval Slezsko a Malopolsko.

Když Vladislav Herman zemřel, oba synové začali řešit vzájemné neshody.
Boleslavovým cílem bylo sjednotit polský stát a chtěl vládnout silnou knížecí mocí. Na jeho stranu se připojil kyjevský kníže Svjatopolk, který mu dal za ženu svou dceru.

V roce 1106 došlo mezi Boleslavem a jeho bratrem k boji a v roce 1107 uprchl Zbyhněv ze země. Útočiště našel u německého krále Jindřicha V., který se vydal chránit jeho práva do Polska. Této výpravy se zúčastnil také český kníže Svatopluk, který zde zahynul.

Odvážný Boleslav využil sporů, které vznikly mezi přemyslovskými knížaty ve svůj prospěch. Přikláněl se jednou na jednu stranu a podruhé na jinou.. Snažil se zasahoval do politiky českého státu. Podporoval sesazeného Bořivoje II. a jeho bratra Soběslava I. V roce 1110 vpadli všichni tři do Čech a obsadili Prahu.

V roce 1115 se Přemyslovci smířili a Boleslav byl opět u toho. Čechy a Polsko uzavřely smlouvu o přátelství.

V roce 1112 Zbyhněv zemřel a jeho bratr Boleslav se mohl v klidu věnovat své politice.

V roce 1138 vydal Boleslav testament o nástupnictví. Každý z jeho čtyř synů měl spravovat určitá území. Nejstarší syn získal vrchní moc nad ostatními. Spravoval Krakovsko, část Velkopolska s Hnězdem a Kališí aj.

Boleslav tak chtěl zajistit jednotu svého státu. Tento záměr byl ale odsouzen k zániku. Když 28. října 1138 zemřel, synové se ve svých údělech osamostatnili a hlavní vládní moc na Polskem pomalu zanikla.

Po Boleslavově smrti zaujal jeho místo Vladislav II. Vyhnanec.