Bořivoj ll. byl český kníže, který se narodil okolo roku 1064, jako syn Vratislava II. a Svatavy.

V roce 1081 se vydal v čele vojska za císařem Jindřichem IV. do Itálie. Zde se dva roky na to zúčastnil dobytí Říma. Do Čech se vrátil v červnu 1084 s velmi prořídlým vojskem.
Břetislav ll. se snažil o prosazení Bořivoje jako svého nástupce. Tím porušil stařešinský zákon. Nástupcem Břetislava I. a Břetislava II. se měl podle tohoto zákona stát syn Konráda Brněnského, Oldřich.

Počátkem roku 1101 po přijetí Čech v říšské léno, se Bořivoj nakonec stal knížetem. Římští panovníci několikrát zasáhly do českých poměrů.
Ve snaze uklidnit domácí poměry, vrátil Bořivoj po nástupu na knížecí trůn Oldřichovi brněnský úděl.

V roce 1105 se proti Bořivojovi postavil olomoucký kníže Svatopluk, chtěl ho sesadit z trůnu, ale neuspěl. Zkusil to znovu o dva roky později. Bořivoj byl nucen uprchnout ze země. V roce 1110 se pokusil znovu obsadit knížecí trůn, ale skončil ve vězení, ze kterého byl na šest let propuštěn.

Rok po té ho jmenoval knížetem Vladislav l.. Od roku 1116 probíhala válka s Turky. Bořivojovi se příliš nedařilo a v roce 1120 musel opustit trůn.
Bořivoj ll. byl znám jako mírný, laskavý a velmi důvěřivý člověk. Byl nucen odejít do uherského vyhnanství, kde v roce 1124 zemřel. Jeho tělo bylo převezeno do Čech a pohřbeno v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Jeho rod brzy vymřel.

Bořivojovou ženou byla Herbika Babenberská, dcera Leopolda ll.Rakouského. S ní měl děti: Jaromíra, Spytihněva, Leopolda, Albrechta, Rocheta. Žádný z jeho synů se nestal knížetem, zastávali pouze podřízené úlohy.