Břetislav l., český kníže, se narodil okolo roku 1002, jako knížecí, ale nemanželský syn. Byl jediným dědicem přemyslovského rodu, syn knížete Oldřicha l. a Boženy.
Svou trpělivostí a houževnatostí se snažil získat knížecí stolec. V tom mu...
Životopis
Břetislav l., český kníže, se narodil okolo roku 1002, jako knížecí, ale nemanželský syn. Byl jediným dědicem přemyslovského rodu, syn knížete Oldřicha l. a Boženy.
Svou trpělivostí a houževnatostí se snažil získat knížecí stolec. V tom mu mohl pomoci výhodný sňatek. Jeho vyvolenou se stala Jitka ze Schwinfurtu, příbuzná německého panovnického rodu. V roce 1021 ji Břetislav unesl z kláštera.
Od roku 1019 Břetislav vládl Moravě, kterou získal jeho otec Oldřich. Po jeho smrti dosadil strýc Jaromír Břetislava na trůn.
Na začátku vlády si Břetislav snažil podmanit si Polsko. V roce 1038 dobyl Krakov a rok po té polský hrad Piastovců ve Hvězdně. Zde byl vytvářen zemský zákoník snažící se povznést křesťanské mravy. Zákoník odmítal mnohoženství, manželství podle něj mělo být nerozlučné, neposlušné občany posílal do otroctví, zakazoval další zakládání krčem, odmítal trh a veškerou práci v neděli a ve svátek. Mrtví museli být pochováváni pouze na hřbitovech.
Tyto Břetislavovi reformy se nezamlouvaly západním sousedům. Římský král Jindřich lll. donutil Břetislava rezignovat na svůj plán velké slovanské říše.
V roce 1041 byl na Břetislavův příkaz nově opevněn Pražský hrad.
Břetislav měl pět synů. Proto vydal tzv. Břetislavův stařešinský zákon, který stanovil vždy nejstaršího Přemyslovce knížetem. Jen Morava byla rozdělena na části, které zpravovali mladší synové.
Břetislav zemřel na hradě Chrudim 10.1.1055 při výpravě do Uher. Byl pohřben v kostele sv. Víta na Pražském hradě a v roce 1373 byly jeho ostatky převezeny do nového Svatovítského chrámu.
Břetislavovou manželkou byla Jitka, dcera Jindřicha ze Schweinfurtu, se kterou měl děti: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu.
Svou trpělivostí a houževnatostí se snažil získat knížecí stolec. V tom mu mohl pomoci výhodný sňatek. Jeho vyvolenou se stala Jitka ze Schwinfurtu, příbuzná německého panovnického rodu. V roce 1021 ji Břetislav unesl z kláštera.
Od roku 1019 Břetislav vládl Moravě, kterou získal jeho otec Oldřich. Po jeho smrti dosadil strýc Jaromír Břetislava na trůn.
Na začátku vlády si Břetislav snažil podmanit si Polsko. V roce 1038 dobyl Krakov a rok po té polský hrad Piastovců ve Hvězdně. Zde byl vytvářen zemský zákoník snažící se povznést křesťanské mravy. Zákoník odmítal mnohoženství, manželství podle něj mělo být nerozlučné, neposlušné občany posílal do otroctví, zakazoval další zakládání krčem, odmítal trh a veškerou práci v neděli a ve svátek. Mrtví museli být pochováváni pouze na hřbitovech.
Tyto Břetislavovi reformy se nezamlouvaly západním sousedům. Římský král Jindřich lll. donutil Břetislava rezignovat na svůj plán velké slovanské říše.
V roce 1041 byl na Břetislavův příkaz nově opevněn Pražský hrad.
Břetislav měl pět synů. Proto vydal tzv. Břetislavův stařešinský zákon, který stanovil vždy nejstaršího Přemyslovce knížetem. Jen Morava byla rozdělena na části, které zpravovali mladší synové.
Břetislav zemřel na hradě Chrudim 10.1.1055 při výpravě do Uher. Byl pohřben v kostele sv. Víta na Pražském hradě a v roce 1373 byly jeho ostatky převezeny do nového Svatovítského chrámu.
Břetislavovou manželkou byla Jitka, dcera Jindřicha ze Schweinfurtu, se kterou měl děti: Spytihněva, Vratislava, Konráda, Jaromíra a Otu.