Chlodvík I., franský král, se narodil asi v roce 465. Pocházel z rodu Merovejců.

Když zanikala západořímská říše, franské kmeny se začaly spojovat do kmenových svazů. Náčelníci z těchto kmenů mezi sebou soupeřili o moc. Nejschopnější byl Chlodvík, který původně vládl v Tournai. Své soupeře zlikvidoval a v roce 481 se stal králem franků. Postupně získal pod svou nadvládu téměř celou Galii ( dnešní Francii).

V roce 486 zvítězil Chlodvík nad tzv. římským králem Syagriem a rozšířil svá území na západ. Vizigóty porazil v roce 507 u Vouillé a zabral jejich území v jihozápadní Galii. Vzdorovali mu už jen Burgundi, kteří osídlovali jihovýchodní Galii. Chlodvíkovi se podařilo dobýt ještě germánské území na pravém břehu řeky a položil tak základy franské říše.

Tento panovník byl výborným vojevůdcem, politikem i diplomatem. V roce 496 přijal křesťanství ( Frankové byli pohany), které se postupně šířilo mezi Franky. Jeho žena Chlotilda ho přiměla stát se katolíkem. Chlodvík doufal, že jako pokřtěný panovník katolického ritu bude přijatelný pro původní křesťanské obyvatele podrobené Galie. Měl podporu i u místních biskupů, kteří byli velmi vážení.

V letech 508 -511 nechal Chlodvík pořídit soupis franského práva ( Pactus legis salicae, nebo Lex Salina – Sálský zákon). Právní zvyklosti Franků nebyly ještě příliš ovlivněny římským právem a proto je tento zákoník skvělým pro poznání sociálních a hospodářských poměrů u Franků v době vzniku franského státu.

Po Chlodvíkově smrti, asi v roce 511, si říši rozdělili jeho synové Childeberd, Chlother, Chlodomír a Theoderich. Vznikly tak Austrasie, Neustrie, Burgundsko a Aquitánie.

Chlodvík I. je považován za zakladatele franské říše.