Eduard III., král Velké Británie a Irska,byl synem Eduarda II. Vládl v letech 1327 -1377.
Tento panovník rozpoutal „stoletou válku“ s Francií / 1337 -1453/.

Nejprve ale pomstil otcovu smrt: matku Isabelu, která byla otci nevěrná s Rogerem Mortimerem vyhnal a jeho, který byl odpovědný za otcovu smrt, dal popravit.

Snažil se získat Skotsko, ale marně. Tam se po smrti Davida II. Bruce stal králem v roce 1370 jeho synovec Robert Stuart.

Nenávist k Anglii vedla Skoty k trvalému spojenectví s Francií. Spor o Flandry a anglické državy ve Francii skončil snahou Eduarda III. uplatnit efemérní dědické nároky na francouzský trůn po vymření hlavní linie Kapetovců. Eduard III. byl vnukem francouzského krále Filipa IV. Sličného. Ve Francii se ale ujal vlády pobočný kapetovský rod Alois a došlo k válce.

Francouzský král Jan II. Dobrý byl zajat, byl to pro něj ale příjemné zajetí, hostiny střídaly hostiny. Nakonec ale musel po svém propuštění zaplatit ve splátkách tři miliony dukátů.

Manželkou Eduarda III. byla ušlechtilá Filipa de Hainaut. Spolu měli sedm synů a pět dcer. Po její smrti se král stával hříčkou svých milenek.

V polovině století pustošila Evropu i Anglii strašná morová rána. V roce 1362 byla v Anglii nahrazena francouzština jako „ úřední jazyk“ angličtinou.

Eduard III. zemřel v roce 1377.