Florianus / Marcus Annius Florianus/, římský císař, byl ať už vlastním, nebo nevlastním bratrem Tacita. Odlišné rodové jméno napovídá, že druhá varianta bude pravděpodobnější.

Tacitus jmenoval Floriana prefektem pretoriánské gardy a spolu s ním se vydal na východ, aby čelil Gótům, kteří vtrhli na poloostrov. Florianus si vedl ve válce úspěšně a znemožnil vetřelcům ústup, když se dozvěděl, že Tacitus u Tyany zemřel.

Po tomto boji se Florianus prohlásil císařem, aniž by počkal až to učiní vojáci nebo potvrdí senát.

Zpočátku se zdálo, že se mu jeho tah vydařil, protože západní mincovny vydaly jeho jménem peníze a byl uznám v celém císařství s výjimkou Egypta a Sýrie.

Florianus se dozvěděl o neposlušnosti východního velitele Proba a rozhodl se proti němu vytáhnout v domnění, že nejdůležitější roli sehraje početní převaha jeho vojska. Armády se ocitly proti sobě poblíž Tarsu, ale Probus se bitvě prozatím vyhnul.

Zdravotní stav Florianových evropských vojáků se v horkém podnebí prudce zhoršil, takže dospěli k názoru, že občanských válek už bylo dost a císaře zavraždili a to patrně s účastí Proba.

Florianovy mince jsou i přes jeho krátkou vládu značně rozmanité. Motivy vyjadřují zejména vojenskou odvahu, kterou císař prokázal, když sloužil pod Tacitem a projevoval i nadále s pomocí sjednocené armády.

Podivným a příznačným rysem jeho optimistických mincí je důraz na stabilitu a neměnnost.

Florianus se během své krátké vlády nezasloužil o žádné na dění a krizích země.