Harald Modrozubý, dánský král, vládl v letech 950 -987.
Tento panovník zpočátku podléhal německému vlivu. Za jeho vláda byla založena tři dánská biskupství, podléhající arcibiskupovi hamburskému Adaldagovi.
Tak bylo v první polovině 10....
Životopis
Harald Modrozubý, dánský král, vládl v letech 950 -987.
Tento panovník zpočátku podléhal německému vlivu. Za jeho vláda byla založena tři dánská biskupství, podléhající arcibiskupovi hamburskému Adaldagovi.
Tak bylo v první polovině 10. století dosaženo pokřestění Dánska a Harald sám se nechal pokřtít v roce 960 knězem Popem pod nátlakem císaře Oty I.
Jeho sestra Ginnhilda, vdova po norském králi Eriku I. Krvavé sekeře, podnítila Haralda k tažení proti Norsku. Chtěla zde zbavit trůnu Erikova bratra Haakona Dobrého anglosaského krále.
Norové pustošili Jutsko a Skane a dobyli ostrov Sjaelland. Harald Nory z Dánska vyhnal a vylodil se v Norsku. Zde zvítězil v bitvě u Hordalandu a Haakon padl.
Harald vládl oběma zemím. V Norsku ho zastupoval jeden ze synů Erika Krvavé sekery Harald Šedopláštník, který byl ale brzy zabit.
V té době vypravil císař Ota II. vojsko proti Dánům. Chtěl je potrestat za nájezdy do Holštýnska. Na jihu Dánska zřídil pevnost se silnou posádkou.
Později došlo k roztržce mezi Haraldem a jeho synem Svenem Tveskaggem. V tomto boji byl Modrozub raněn a v pevnosti Jumne / Jomsborgu/ v roce 986 zemřel.
Tento panovník zpočátku podléhal německému vlivu. Za jeho vláda byla založena tři dánská biskupství, podléhající arcibiskupovi hamburskému Adaldagovi.
Tak bylo v první polovině 10. století dosaženo pokřestění Dánska a Harald sám se nechal pokřtít v roce 960 knězem Popem pod nátlakem císaře Oty I.
Jeho sestra Ginnhilda, vdova po norském králi Eriku I. Krvavé sekeře, podnítila Haralda k tažení proti Norsku. Chtěla zde zbavit trůnu Erikova bratra Haakona Dobrého anglosaského krále.
Norové pustošili Jutsko a Skane a dobyli ostrov Sjaelland. Harald Nory z Dánska vyhnal a vylodil se v Norsku. Zde zvítězil v bitvě u Hordalandu a Haakon padl.
Harald vládl oběma zemím. V Norsku ho zastupoval jeden ze synů Erika Krvavé sekery Harald Šedopláštník, který byl ale brzy zabit.
V té době vypravil císař Ota II. vojsko proti Dánům. Chtěl je potrestat za nájezdy do Holštýnska. Na jihu Dánska zřídil pevnost se silnou posádkou.
Později došlo k roztržce mezi Haraldem a jeho synem Svenem Tveskaggem. V tomto boji byl Modrozub raněn a v pevnosti Jumne / Jomsborgu/ v roce 986 zemřel.