Hugo Chávez

venezuelský prezident

Hodnocení na Kinobox.cz: ?
Narození:
28. července 1954
Úmrtí:
5. března 2013
V referendu v srpnu 2004, ve kterém šlo o jeho odvolání z úřadu, zaznamenal venezuelský prezident Hugo Chávez velké vítězství, když mu svůj hlas odevzdalo 58% voličů, kteří přišli k urnám. Persona non grata pro Spojené státy a velký příznivce...

Životopis

V referendu v srpnu 2004, ve kterém šlo o jeho odvolání z úřadu, zaznamenal venezuelský prezident Hugo Chávez velké vítězství, když mu svůj hlas odevzdalo 58% voličů, kteří přišli k urnám. Persona non grata pro Spojené státy a velký příznivce Fidela Castra tak zřejmě zůstane hlavou Venezuely po další dva roky.

Hugo Rafael Chávéz Frías se narodil 28. července 1954 v nepříliš bohaté učitelské rodině a má jak černošské, tak indiánské předky, což mu později přinese velkou popularitu právě mezi chudými indiány a míšenci z předměstí venezuelských měst. Bylo by však mylné se domnívat, že svoji podporu získává pouze v chudších vrstvách společnosti. Stojí za ním také velká část střední třídy. Naopak nesmiřitelnými rivaly se pro něj stávají boháči a průmyslníci, což je vzhledem k jeho agresivně socialistické rétorice logické.

Vraťme se však k malému Hugovi. Ten projde základní a střední školou a nastupuje na vojenskou akademii. Je dobrým žákem, po ukončení akademie v roce 1975 absolvuje ještě řadu dalších vojenských kurzů. Zároveň je vášnivým hráčem baseballu (dokonce i ligovým vítězem) a píše též povídky a poezii.

V roce 1982 společně s dalšími důstojníky zakládá Bolívarské revoluční hnutí 200 (pojmenované po velkém osvoboditeli národů Jižní Ameriky Simonu Bolívarovi a založené u příležitosti dvoustého výročí jeho narození).

O deset let později je Chávez jedním z důstojníků, kteří se pokusí skoncovat se zkorumpovaným režimem prezidenta Carlose Andrése Péreze. Vojenský převrat ovšem končí neúspěšně a Chávez se ocitá ve vězení. V roce 1994 dostává milost a vrhá se naplno do politiky.

Jako šéf Hnutí V. republiky, které vytvořil, vyhrává v roce 1998 v prezidentských volbách a může tak usednout v paláci Miraflores. Do úřadu se dostává díky populistické socialistické rétorice a kritice dosavadního režimu. Zahajuje práce na revizi venezuelské ústavy a po jejím přijetí v referendu vyhrává také v prezidentských volbách v létě 2000. Podle nové ústavy má mandát na šest let.

Rozsáhlé sociální reformy, které pod vznešeným názvem „bolívarská revoluce“ Chávez dříve slíbil, se však buďto nekonají, nebo nemají kýžený efekt. Země ekonomicky upadá a opozice proti prezidentovi sílí. Vše vyvrcholí v dubnu 2002, kdy vojenský převrat nakrátko odstaví Cháveze od vesla a na jeho místo přichází Pedro Carmona. Netrvá však ani 48 hodin a Chávez se za podpory „svých lidí“ v armádě vrací.

Politická situace v zemi se však po převratu zhoršuje a demonstrací proti Chávezovi se účastní stále více občanů. Opozice, která se nevzdává myšlenky odstranění prezidenta před koncem volebního období, se pokouší vyvolat referendum, které by rozhodlo o Chávezově setrvání v úřadě. Na druhý pokus jí podaří získat tolik hlasů, že Chávezovi nezbývá, než referendum uspořádat.

Ačkoli v době, kdy se rozhodovalo o termínu hlasování, se ještě mohlo zdát, že by Chávez mohl prohrát, získal nakonec dostatek hlasů, aby v úřadě setrval až do roku 2006. Rozhodně to však nebude lehké období jak pro něj, tak pro Venezuelu.