Jean Bédel Bokassa, africký politik a státník, se narodil 22. února 1921 v Bobangua.

Vychovával ho dědeček Mbalang, protože jeho otec byl v roce 1927 zabit Francouzi. Jean se rozhodoval mezi dráhou kněze a vojáka. Protože jeho studijní výsledky nebyly příliš dobré, 19. května 1939 nastoupil na vojnu. Jako voják se velmi osvědčil.

Od roku 1947 do roku 1948 studoval v přípravné vojenské škole v Saint-Louis-de-Sénégal. V srpnu 1950 odcestoval do Indočíny. V roce 1954 byl povýšen na praporčíka.

4. francouzská republika se soustředila na formování vojenských kádrů pro budoucí reformy v afrických koloniích. 5. republika budovala národní armády v Africe stejně. Tato politika se dala použít pouze v Senegalu, Dahome a podobných zemích, které měly k dispozici potřebné množství vojáků sloužících francouzskému vojsku.

V Ubangi-Šari zůstal po smrti poručíka Koudoukoua jediným místním důstojníkem Bokassa. Byl převelen do Bantuj, kde byl v roce 1956 povýšen na podporučíka. V roce 1958 následovala hodnost poručíka a v roce 1961 kapitána.

V roce 1962 se Bokassa dostal do Středoafrické armády, ve které se stal brzy členem velení.

1.února 1963 byl jmenován náčelníkem štábu Středoafrického vojska. 31. prosince 1965 vyvolal Bokassa státní převrat a to z důvodu oslabování důležitosti vojska v SAR ve prospěch četnictva, které bylo na straně Davida Dacka, který chtěl nížit Bokassův vliv.

1. ledna 1966 převzal Bokassa moc. Neustavil v zemi vojenskou diktaturu, vojsko nehrálo správní roli.

Bokassa jmenoval do důležitých funkcí své příbuzné. Bylo velice zvláštní, když do armády naverboval své příbuzné v kojeneckém věku, kteří byli ve čtyřech letech povýšeni na četaře. Tak získala Bokassova rodina celkový žold 4 miliony franků CFA.
Vůdce důvěřoval jen své stráži, která čítala asi stovku mužů a žen, pocházejících převážně z jeho rodné vesnice.

Proti – Bokassovskou opozici tvořil kmen Ngbaka. Bokassa soupeřil s dalšími africkými diktátory.

V září 1976 zrušil vládu a vytvořil Revoluční radu. 4. prosince 1977 byl velmi okázale korunován císařem jako Bokassa I. Francie ho podpořila, věřila totiž, že bude pouze reprezentativní figurkou a veškerou moc převezme předseda vlády.

Bokassa získal kromě politických funkcí i hospodářskou moc ve státě. Zahraniční investoři měli velký zájem s ním obchodovat. Bokassa ovládl i společnosti řídící turistické služby, telekomunikace, patřil mu monopol na distribuci cementu a oceli, vlastnil farmu na výrobu palmového oleje a velmi rád si přivlastňoval majetek odvolaných politických rivalů. Bohužel se také snížil k založení společnosti La Couronne, která vybíjela slony a krokodýly.

Bokassa si přivlastnil dary určené pro SAR, např. letadla DC-4 a DC-8.

V roce 1979 Bokassova vláda padla. V jeho sídle v Berengu bylo objeveno mnoho velice cenných věcí. Jeho majetek byl odhadnut na 520 milionů až 1,3 miliardy francouzských franků.

Lidé mluvili o Bokassovi jako o vůdci, který dokázal číst myšlenky druhých a který měl čarodějnické schopnosti. Často také vzhledem k jeho osobě mluvili o kanibalismu. To způsobilo náhlý zájem západního tisku, který začal velmi tvrdě, rasisticky kritizovat celé středoafrické obyvatelstvo.
Jean-Bédel Bokassa zemřel 3. listopadu 1996.