Karel Albrecht (Karel VII. Bavorský), český král a římský císař se narodil 6.8.1697, jako syn bavorského kurfiřta Maxmiliána ll. Emanuela a Terezie Kunigundy Sobieské. Patřil do dynastie Habsburků.
Měl staršího bratra Josefa Ferdinanda, po jehož smrti se stal v roce 1699 bavorským korunním princem.

Během války o španělské dědictví byl Karel zajat rakouskou armádou. Po válce cestoval po Itálii a dobýval Bělehrad.
V roce 1722 se oženil s Marií Amálií, dcerou císaře Josefa l.. Za čtyři roky se stal bavorským kurfiřtem.

Když Karel VI. zemřel, Karel Vll. Se hlásil o své nároky na rakouské země a české království. Neměl ale dostatek peněz a jeho armáda byla zubožená. Poprosil proto o pomoc Francii. Vyhlásil se nástupcem na císařském trůnu.

2.10.1741 se nechal Karel zvolit arcivévodou a 7.12.1741 v Praze, českým králem. 28.12.1741 odcestoval Karel Albrecht z Prahy do říše. V lednu 1742 byl zvolen římským císařem, stále závislým na Francii.

Rakušané dobyli zpět Rakousy a v roce 1742 obsadili Bavorsko a Čechy. V roce 1744 přesídlil Karel do Mnichova a zde o rok později zemřel a byl pochován.
Jeho syn odmítl kandidovat na císařský trůn a uzavřel mír s Marií Terezií.

Karel Vll. měl s Marií Amálií Habsburskou sedm dětí: Maxmiliánu Marii, Antonii Marii, Terezii Benediktu, Maxmiliána lll., Josefa Ludvíka, Annu Marii a Marii Josefu/ manželku Josefa ll.