Kateřina Howardová se narodila někdy kolem roku 1521, jako dcera mladšího, bezvýznamného z bratrů Howardových. Nedělal si tedy velké plány do budoucna.
Byla poslána na výchovu na venkov ke své nevlastní babičce Agens. Nebyla to žádná idylka. Domy na venkově byly vlhké, kamenná podlaha byla v zimě přikryta slámou. Postele byly vzácností.Na malém prostoru žili všichni pohromadě, služebnictvo, schovanky, všichni spali pohromadě rozděleni podle pohlaví. Vlastní pokoj neměl nikdo.

Kateřina mající v žilách královskou krev, nemusela dělat hrubé práce, ale vévoda z Norfolku přesto kladl důraz na to, aby se jeho svěřenkyně poučily o práci a úloze paní domu. To nebylo zrovna jednoduché. Ženy tehdy musely zvládnout zpracování vypěstovaných surovin, organizaci žní, zacházení s personálem a zprávu polností. Na intelektuální výchovu nabyl kladen důraz. Stačilo jen trochu umět číst a psát.
Protože žilo v jedné místnosti více dívek najednou, také dříve dospívaly. Kateřina už znala pojem „sexualita“.

Její první láskou byl učitel hudby. Poté o ni projevil zájem Jindřich VIII., který byl o třicet let starší. Kateřině daroval panství a spoustu dalších darů.

Dlouho Kateřina nedokázala odolávat, brzy byl její vztah s králem intimní. Kateřina se ale do Jindřicha nezamilovala. Cítila k němu obdiv, vděk i bázeň.

Jindřich rychle pospíchal na rozvod s Annou Kleveskou. Král měl v hlavě pouze Kateřinu o které byl přesvědčen, že je anděl. Bohužel mnoho lidí vědělo, co je Kateřina zač. Anna Klevská dala bez odporu souhlas k anulování jejího manželství s Jindřichem.

28. července se Kateřina za Jindřicha provdala. On doufal, že by mu mohla porodit syna. Kateřina ale neotěhotněla. Dopouštěla se jedné chyby za druhou. Za sekretáře si zvolila svého bývalého milence, což bylo netaktní a hlavně neopatrné. Kateřina byla necitlivá a ješitná žena. Byla pravděpodobně nejkrásnější, ale také nejnevzdělanější ze šesti žen Jindřicha Vlll.

Její dopisy byly plné chyb. Na panovnici se nehodila. Byla povýšená a rozmarná. To se ale králi líbilo, vzdělaných žen už měl dost. Krále trápilo podlomené zdraví, trpěl bolestí a byl často nesnesitelný, Kateřina se ho začala bát. Myslela si, že si jako královna může dovolit všechno a našla si milence. Jindřich se o tom dověděl a byl vzteky bez sebe. Neznal soucit. Okamžitě se od Kateřiny distancoval.

12. listopadu 1541 byla Kateřina zatčena a převezena do Syonu. Stále věřila, že jí král odpustí. Neodpustil. 13. února 1542 byla Kateřina popravena.