Kazimír III. Veliký, polský král, se narodil v roce 1310. Byl posledním z rodu Piastovců. Vládl v letech 1333 -1370.
Kazimír byl čtyřikrát ženatý, první ženou byla od roku 1325 Anna Litevská , druhou od roku 1341 Adelheid Hesenská, v roce 1357...
Životopis
Kazimír III. Veliký, polský král, se narodil v roce 1310. Byl posledním z rodu Piastovců. Vládl v letech 1333 -1370.
Kazimír byl čtyřikrát ženatý, první ženou byla od roku 1325 Anna Litevská , druhou od roku 1341 Adelheid Hesenská, v roce 1357 Kristina Česká a v roce 1363 Jadwiga Zaháňská.
Cílem tohoto panovníka a diplomata bylo sjednocení Polska. Na sjezdech tří králů v Trenčíně a Visegrádě v roce 1335 dosáhl toho, že se Jan Lucemburský vzdal titulu polského krále a dále dosáhl potvrzení českého panství nad Slezskem.
Spolupracoval především s uherskými Anjouovci. V roce 1340 dobyl Lvov a ovládl Halič a Volyni, které byly do té doby údělným knížectvím ruským. S Řádem německých rytířů uzavřel mír v Kališi v roce 1343. Polsko získalo zpět Myjavsko Dobrzyňsko, Řád si ponechal Gdaňské Pomoří, Chelmiňsko a Michalovsko.
Kazimír III. podporoval především malopolskou šlechtu a staral se o účinnou obranu země. Dal postavit více než padesát hradů.
Za vlády Kazimíra III. došlo k ekonomickému rozkvětu země především podporou uvážlivé vnitřní kolonizace, výstavbou měst a podporou těžby kovů.
Tento panovník se také zasloužil o rozvoj vzdělanosti a zákonodárství: kodifikoval zvykové právo ve Statutech wišlických / pro Malopolsko/ a ve Statutech piotrkowských / pro Velkopolsko/.
Kazimír III. založil v roce 1364 v Krakově první polskou univerzitu.
Zastával se selského lidu proti šlechtě proto bal nazýván „králem chlopským“.
Kazimír neměl legitimního mužského potomka / jen tři nemanželské syny/. Proto rod Piastovců vymřel po meči.
Kazimír III.Veliký zemřel v roce 1370.
Kazimír byl čtyřikrát ženatý, první ženou byla od roku 1325 Anna Litevská , druhou od roku 1341 Adelheid Hesenská, v roce 1357 Kristina Česká a v roce 1363 Jadwiga Zaháňská.
Cílem tohoto panovníka a diplomata bylo sjednocení Polska. Na sjezdech tří králů v Trenčíně a Visegrádě v roce 1335 dosáhl toho, že se Jan Lucemburský vzdal titulu polského krále a dále dosáhl potvrzení českého panství nad Slezskem.
Spolupracoval především s uherskými Anjouovci. V roce 1340 dobyl Lvov a ovládl Halič a Volyni, které byly do té doby údělným knížectvím ruským. S Řádem německých rytířů uzavřel mír v Kališi v roce 1343. Polsko získalo zpět Myjavsko Dobrzyňsko, Řád si ponechal Gdaňské Pomoří, Chelmiňsko a Michalovsko.
Kazimír III. podporoval především malopolskou šlechtu a staral se o účinnou obranu země. Dal postavit více než padesát hradů.
Za vlády Kazimíra III. došlo k ekonomickému rozkvětu země především podporou uvážlivé vnitřní kolonizace, výstavbou měst a podporou těžby kovů.
Tento panovník se také zasloužil o rozvoj vzdělanosti a zákonodárství: kodifikoval zvykové právo ve Statutech wišlických / pro Malopolsko/ a ve Statutech piotrkowských / pro Velkopolsko/.
Kazimír III. založil v roce 1364 v Krakově první polskou univerzitu.
Zastával se selského lidu proti šlechtě proto bal nazýván „králem chlopským“.
Kazimír neměl legitimního mužského potomka / jen tři nemanželské syny/. Proto rod Piastovců vymřel po meči.
Kazimír III.Veliký zemřel v roce 1370.