Kleopatra Vll., egyptská královna, se narodila v roce 69 př.n.l.
Trůní jméno: Filopatór Filométór

Na trůn nastoupila v roce 51 př.n.l. (kdy ji podle dobových záznamů bylo něco přes 17; podle egyptského práva již plnoletá).
Byla poslední panovnicí řecko-egyptské dynastie Ptolemaiovců, která převzala vládu nad Egyptem po smrti Alexandra Velikého Makedonského r. 323 př.n.l.

Kleopatra byla známá jako po všech stránkách velmi vzdělaná Řekyně, hovořila plynule několika jazyky, včetně afrických. Jako první z Ptolemaiovců hovořiila egyptsky! Měla zásluhu na vzniku několika nádherných staveb – např. proslulý maják na ostrově Faru- a všeobecném rozkvětu Egypta.

Ačkoli se o ní tvrdí, že nebyla příliš krásná, zejména její velký, typicky řecký, nos byl často kritizován, měla obrovské charisma. Byla velmi zdatným a rázným politikem.

Kleopatra ctila egyptské tradice a uctívala egyptské bohy. Jako královna byla automaticky považována za dceru bohyně Isis (egyptsky Eset), popř. její pozemské vtělení.

Božský původ znamenal v Egyptě politickou záležitost, která opravňovala k sňatkům s nejbližšími příbuznými – takovým, jaké Kleopatra formálně uzavřela se svými nevlastními bratry (předobraz vládnoucího sourozeneckého manželského páru pramení z egyptského pantheonu -bohové Isis a její bratr Osiris /Eset a Usirew/). Od počátku však usilovala o vládu samostatnou, bez bratrů a poručníků, což se jí skutečně podařilo.

Po otcově smrti, v době politických zmatků, byla Kleopatra nucena uprchnout do Horního Egypta a na čas odstoupit od vlády. Chtěla obnovit zašlou slávu Egypta. To však bylo možno jen s pomocí nemilovaných Římanů, kteří chtěli připojit Egypt ke své říši.

V roce 48 př.n.l. připlul Caesar do Alexandrie. Podle legendy k němu Kleopatra pronikla tajně, zavinutá do koberce a římského vojevůdce a triumvira naprosto okouzlila.

Egypt byl bohatou říší, měl dobře organizovaný správní aparát a téměř moderní daňový a bankovní systém, věda a technika prožívala mocný rozkvět.

V roce 47 př.n.l. porodila Kleopatra Caesarovi syna, který dostává trůní jméno Ptolemaios XV. Caesar, ale říká se mu Kaisarión / Caesarion [:cézarión:] (zdrobnělina jména Caesar, v překladu Cézarek).

46 odjíždí Kleopatra do Říma. Po zavraždění Caesara umírá také Kleopatřin bratr. Poté se stane malý Caesarion spoluvládcem své matky.

V roce 41 př.n.l. se Kleopatra setkává v Tarsu s Antoniem. Ten podlehne jejímu kouzlu. Ona za vším vidí jen politickou záležitost. Později tito dva spolu plánují vybudování mocné říše, která by překonala Římské impérium a předčila i Alexandrovu říši.

Když Antonius v roce 34 triumfálně vtrhne do Alexandrie, přijímá ho Kleopatra na zlatém trůnu a je pojmenována „královnou králů“.
S Antoniem má Kleopatra další 3 děti -dvojčata Kleopatru Seléné a Alexandra Helia a mladšího Ptolemaia Philadelpha.

Kleopatra se cítila ohrožena Oktaviánem (Caesarův prasynovec; snažil se o ukořistění veškerých dědických práv po svém prastrýci a tak o posílení své moci), který proti ní vedl krutý boj. Ten nakonec zbavuje Antonia hodnosti konzula, Kleopatře vyhlašuje válku a v roce 31 nad ní vítězí v bitvě u Actia. Kleopatra, zpravená o Antoniově údajné smrti, uniká a uchyluje se do bezpečí své nedokončené hrobky v Alexandrii. Antonius prchá z prohrané bitvy. Později spáchá sebevraždu.
R.30 př.n.l. je Kleopatra Octavianem zajata a má být odvlečena jako jeho triumfální válečná kořist do Říma. To však Kleopatra nikdy nedovolí a raději si vezme život.

Caesarion je na Octavianův příkaz zavražděn. O osudu zbylých Kleopatřiných dětí se toho moc neví.
Egypt se stává Římskou provincií.

Kleopatra VII. byla jednou z největších a nejvýraznějších panovnic na egyptském trůnu.
Její smrtí končí samostatnost Egypta.