Kristina švédská královna, se narodila 17.12.1626 jako dcera krále Gustava Adolfa a Marie Eleonory Brandenburské.

Před Kristinou přivedla Marie Eleonora na svět tři mrtvé děti. Když bylo Kristině šest let, padl otec v bitvě u Lutzenu a z Kristiny se stala „ zvolená královna“.

Místo Kristiny prozatím panoval říšský sněm, který se staral o její výchovu. Lásce a přátelství ji však nikdo nenaučil. Jazykově nadaná Kristina se rychle učila umění vládnout.

Díky přátelství s Ebbou Sparrovou , která si nepotrpěla na dámskou eleganci, se Kristina dostávala do řečí jako lesbička. Ke zděšení všech prohlásila, že se narodila jako svobodný člověk a že nestrpí nadvládu žádného muže.

Když Kristina dosáhla dospělosti, zasadila se za ukončení vestfálských mírových jednání, která v roce 1648 uzavřely třicetiletou válku. Královna zvala na svůj dvůr řadu vzdělaných francouzů. Její francouzsky orientovaná politika a nekonvenční vystupování vedly k neshodám v Oxenstjernou. V roce 1650 byla Kristina korunována, stále ale myslela na odstoupení. Tajně připravovala svou konverzi ke katolické víře a v roce 1654 se definitivně vzdala trůnu. Pod falešným jménem a v mužském převleku Kristina opustila Švédsko a v Bruselu přestoupila ke katolictví. Dál cestovala do Říma a v Paříži byla se vší slávou přijata u dvora Ludvíka XlV. Toho sice popouzelo její nedbalé oblečení, ale zároveň byl fascinován její vzdělaností a společenským chováním.

Kristina si dál hrála s politikou. Pokoušela se vyjednávat o neapolský trůn a poté také o polský. Nic z toho se jí ale nepodařilo. Odjela zpět do Švédska. V trvalé finanční tísni jí zůstalo jen pár přátel. Papežové jí sice prokazovali pocty, byla však pro ně příliš nekonvenční katoličkou.

V posledních letech života se Kristina věnovala literárním zájmům, napsala vlastní životopis, pořádala okázalé slavnosti, zřídila významnou uměleckou sbírku a podporovala hudební skladatele.

Královna Kristina zemřela 19.4.1689.