Kristýna I. , švédská královna, se narodila 18. prosince 1626 ve Stockholmu jako druhá dcera švédského krále Gustava II.Adolfa a Marie Eleonory Brandenburské.
Gustav II. Adolf i celé švédské království doufali, že se narodí syn. Protože se ale...
Životopis
Kristýna I. , švédská královna, se narodila 18. prosince 1626 ve Stockholmu jako druhá dcera švédského krále Gustava II.Adolfa a Marie Eleonory Brandenburské.
Gustav II. Adolf i celé švédské království doufali, že se narodí syn. Protože se ale narodila Kristýna, nechal si král v roce 1627 potvrdit, že se v případě jeho smrti a absence mužského potomka, stane dědičkou Kristýna.
Matka se Kristýny zřekla a ta vyrůstala u tety Kateřiny Švédské a jejího muže Kazimíra Zweibruckenského na hradě Stegebagu.
Gustav II. se snažil dohodnout sňatek Kristýny s jejím bratrancem Fridrichem Vilémem Braniborským. Chtěl tak dosáhnout vzniku německo-švédského protestantského bloku proti katolickým Habsburkům.
Když v roce 1632 Gustav II. zemřel, přestěhovala se Kristýna ke své mace Marii Eleonoře. V témže roce žádal dánský král Kristián IV. o ruku Kristýninu ruku pro svého syna Ulricha. Ten ale nebyl vhodným ženichem, protože Švédové byli dlouhá léta pod dánskou nadvládou.
V březnu 1633 se švédský parlament začal zabývat otázkou následnictví. Švédský trůn si nárokovala také polská větev Vasů. Ti ale neměli šanci, protože polští králové byli katolíci a Švédové luteráni.
Kromě Kristýny měl nárok na trůn ještě její bratranec pozdější švédský král Karel X. Gustav. Také on byl potomkem švédského krále Karla IX.
V roce 1627 prohlásil parlament Kristýnu za zvolenou královnu a dědičnou princeznu Švédska. Šestiletá Kristýna se tak stala královnou Švédů, Gótů, Vandalů, velkoprinceznou Finska, velkovévodkyní Estonska a Karélie a paní Istrie.
Kristýna neměla být vychovávána svou matkou Marií Eleonorou. Král ji nechal vychovat jako prince, aby byla připravena vládnout s tvrdostí muže.
Kristýna byla známa svou mužskou ,štíhlou a malou postavou. Měřila pouhých sto padesát centimetrů. V dětství utrpěla úraz s následkem deformace páteře a vychýlení ramene. Její hlas byl hluboký a oblíbila si drsné žerty. Vynikala v jízdě na koni a zajímala se o vojenskou strategii. Milovala ale také umění a kulturu.
Jejím panovnickým cílem byl rozvoj Švédského království. Žádný ze svých plánů ale nedovedla do konce. Chtěla založit univerzitu proto do své země umělce a vědce a nechala přivézt část sbírek Rudolfa II. z Prahy.
Během své vlády se Kristýna obklopovala prospěchářskými muži, kterým poskytovala četné výhody. Prodávala nebo darovala půdu a tituly. Tím docházelo ke sporům se šlechtou a k zadlužení země.
Jejím chotěm se měl stát její bratranec Karel Gustav. Kristýna se za něj ale nikdy neprovdala, tvrdila, že muže nepotřebuje.
20. října 1650 byla ve Stockholmu korunována. To se vymykalo tradici. Dříve byli králové korunováni pouze v Uppsale.
Kristýna zajistila nástupnictví pro svého bratrance Karla Gustava a abdikovala. Odcestovala do Říma. V prosinci 1654 přestoupila ke katolicismu a přijala jméno Marie Alexandra.
Prvním velkým zásahem do politiky bylo Kristýnino uzavření míru s Dánským královstvím v roce 1645. Na popud kancléře Oxenstierny byla rozpoutána válka o obchod v Baltském moři. Kristýna se nechala přesvědčit. Aby s Dánskem uzavřela příměří a to bez porady s kancléřem.
Gustav II. Adolf i celé švédské království doufali, že se narodí syn. Protože se ale narodila Kristýna, nechal si král v roce 1627 potvrdit, že se v případě jeho smrti a absence mužského potomka, stane dědičkou Kristýna.
Matka se Kristýny zřekla a ta vyrůstala u tety Kateřiny Švédské a jejího muže Kazimíra Zweibruckenského na hradě Stegebagu.
Gustav II. se snažil dohodnout sňatek Kristýny s jejím bratrancem Fridrichem Vilémem Braniborským. Chtěl tak dosáhnout vzniku německo-švédského protestantského bloku proti katolickým Habsburkům.
Když v roce 1632 Gustav II. zemřel, přestěhovala se Kristýna ke své mace Marii Eleonoře. V témže roce žádal dánský král Kristián IV. o ruku Kristýninu ruku pro svého syna Ulricha. Ten ale nebyl vhodným ženichem, protože Švédové byli dlouhá léta pod dánskou nadvládou.
V březnu 1633 se švédský parlament začal zabývat otázkou následnictví. Švédský trůn si nárokovala také polská větev Vasů. Ti ale neměli šanci, protože polští králové byli katolíci a Švédové luteráni.
Kromě Kristýny měl nárok na trůn ještě její bratranec pozdější švédský král Karel X. Gustav. Také on byl potomkem švédského krále Karla IX.
V roce 1627 prohlásil parlament Kristýnu za zvolenou královnu a dědičnou princeznu Švédska. Šestiletá Kristýna se tak stala královnou Švédů, Gótů, Vandalů, velkoprinceznou Finska, velkovévodkyní Estonska a Karélie a paní Istrie.
Kristýna neměla být vychovávána svou matkou Marií Eleonorou. Král ji nechal vychovat jako prince, aby byla připravena vládnout s tvrdostí muže.
Kristýna byla známa svou mužskou ,štíhlou a malou postavou. Měřila pouhých sto padesát centimetrů. V dětství utrpěla úraz s následkem deformace páteře a vychýlení ramene. Její hlas byl hluboký a oblíbila si drsné žerty. Vynikala v jízdě na koni a zajímala se o vojenskou strategii. Milovala ale také umění a kulturu.
Jejím panovnickým cílem byl rozvoj Švédského království. Žádný ze svých plánů ale nedovedla do konce. Chtěla založit univerzitu proto do své země umělce a vědce a nechala přivézt část sbírek Rudolfa II. z Prahy.
Během své vlády se Kristýna obklopovala prospěchářskými muži, kterým poskytovala četné výhody. Prodávala nebo darovala půdu a tituly. Tím docházelo ke sporům se šlechtou a k zadlužení země.
Jejím chotěm se měl stát její bratranec Karel Gustav. Kristýna se za něj ale nikdy neprovdala, tvrdila, že muže nepotřebuje.
20. října 1650 byla ve Stockholmu korunována. To se vymykalo tradici. Dříve byli králové korunováni pouze v Uppsale.
Kristýna zajistila nástupnictví pro svého bratrance Karla Gustava a abdikovala. Odcestovala do Říma. V prosinci 1654 přestoupila ke katolicismu a přijala jméno Marie Alexandra.
Prvním velkým zásahem do politiky bylo Kristýnino uzavření míru s Dánským královstvím v roce 1645. Na popud kancléře Oxenstierny byla rozpoutána válka o obchod v Baltském moři. Kristýna se nechala přesvědčit. Aby s Dánskem uzavřela příměří a to bez porady s kancléřem.