Leo I. Veliký / Flavius/, východořímský císař, se narodil v roce 401. Pocházel z kmene Bessů v Thrákii.
Když Marcianus zemřel, byl za kandidáta na následníka trůnu považován jeho vysoce postavený zeť Anthemius / později císař na západě/. Ten...
Životopis
Leo I. Veliký / Flavius/, východořímský císař, se narodil v roce 401. Pocházel z kmene Bessů v Thrákii.
Když Marcianus zemřel, byl za kandidáta na následníka trůnu považován jeho vysoce postavený zeť Anthemius / později císař na západě/. Ten se ale netěšil přízni Alana Aspara, vrchního velitele vojska ve štábu. Asparova volba padla na jeho podřízeného Leona. Senát nemohl Asparova chráněnce odmítnout, a tak se stal Leo patriarchou Konstantinopole.
Aspar zůstal vrchním velitelem vojska v císařském štábu a jeho syn Ardaburius mladší, zastával podobný úřad na východní hranici. Aspar si zachoval ve státě nejvlivnější postavení po dobu asi sedmi let.
Leo stále odkládal slibované povýšení dalšího z vojevůdců synů, Patricia, na Caesara, a nedal mu za manželku, tak, jak se očekávalo, jednu ze svých dcer, Helii Ariadnu nebo Leontin. Aby neutralizoval převažující vliv Asparových germánských jednotek, naverboval Leo velký počet isaurských horalů z jihovýchodní Malé Asie a z nich v roce 461 vytvořil novou císařskou stráž. Ruku své dcery Aelie Ariadny dal isaurskému náčelníkovi Tarasicodissovy / budoucímu císaři Leonovi.
Leo by ženatý se ctižádostivou a energickou Aelií Verinou, jejíž bratr Basiliscus získal velení ohromného válečného loďstva. Tato flotila vyplula v roce 468 proti Vandalům ve společné operaci se západním císařstvím, kde Leo nedávno dosadil na trůn Anthemia. Naprostý nezdar tohoto útoku ublížil západu a ukázalo se, že Germáni jsou nepřemožitelní.
Vina ze ztroskotání celé akce byla připsána vlastizrádnému chování Aspara. Ten se chopil příležitosti v době , kdy Zeno, který se v roce 469 stal vrchním velitelem ve štábu místo Aspara – bojoval proti Hunům v Thrákii a podařilo se mu zajistit pro svého syna Patricia hodnost Caesara. V roce 470 mu zařídil sňatek s poslední dosud svobodnou císařovou dcerou, Leontin. Veřejnost ale začala protestovat proti povýšení kacíře, protože Patricius, stejně jako jeho otec, byl arián.
Aspar ve snaze tyto projevy nepřátelství odvrátit a vyzrát na Zenonovu kliku, se pokusil přetáhnout isaurské vojáky v Konstantinopoli na svou stranu. Zero se to dověděl a urychleně se vrátil do města Kalcedon, odkud mohl události ovlivnit. Aspar a mladší Ardaburius uprchli do kostela sv. Eufémie, kde byli dopadeni a zabiti a to nejspíš na Zenonův popud. Patricius vyvázl ze zraněním.
Na protest proti tomu, Asparův přívrženec, vyšší důstojník Ostrus, který byl vrchním velitelem ve štábu na východě, vtrhl s vojáky do paláce. Isurská garda ho odrazila a on uprchl do Thrákie. Theoderich Strabo,vůdce ostrogótských federálních vojsk na Balkáně vyrazil do Thrákie zničit města Philippopolis a Arcadiopolis. Svými jednotkami byl prohlášen za krále. Leo musel jeho královský titul i majetek uznat a poskytl mu finanční příspěvek pod podmínkou, že bude bojovat na straně císařství proti všem jeho nepřátelům. Leo ho povýšil do funkce vrchního velitele.
V říjnu 473 Leo prohlásil Augustem svého vnuka téhož jména jako Leona II. Krátce na to onemocněl úplavicí a 18. ledna téhož roku zemřel.
Leo I. byl horlivým křesťanem a vyvolal obrovské nadšení, když přivezl domnělý závoj Panny Marie z Galileje do chrámu Bohorodičky v Blachernae.
Leo zavedl tvrdé zákony proti přežívajícím pohanským praktikám i proti křesťanským herezím.Pád Aspara, kterému Leo vděčil za trůn, způsobilo ariánské vyznání tohoto germánského generála, císaři vynesl označení „řezník“.
Když Marcianus zemřel, byl za kandidáta na následníka trůnu považován jeho vysoce postavený zeť Anthemius / později císař na západě/. Ten se ale netěšil přízni Alana Aspara, vrchního velitele vojska ve štábu. Asparova volba padla na jeho podřízeného Leona. Senát nemohl Asparova chráněnce odmítnout, a tak se stal Leo patriarchou Konstantinopole.
Aspar zůstal vrchním velitelem vojska v císařském štábu a jeho syn Ardaburius mladší, zastával podobný úřad na východní hranici. Aspar si zachoval ve státě nejvlivnější postavení po dobu asi sedmi let.
Leo stále odkládal slibované povýšení dalšího z vojevůdců synů, Patricia, na Caesara, a nedal mu za manželku, tak, jak se očekávalo, jednu ze svých dcer, Helii Ariadnu nebo Leontin. Aby neutralizoval převažující vliv Asparových germánských jednotek, naverboval Leo velký počet isaurských horalů z jihovýchodní Malé Asie a z nich v roce 461 vytvořil novou císařskou stráž. Ruku své dcery Aelie Ariadny dal isaurskému náčelníkovi Tarasicodissovy / budoucímu císaři Leonovi.
Leo by ženatý se ctižádostivou a energickou Aelií Verinou, jejíž bratr Basiliscus získal velení ohromného válečného loďstva. Tato flotila vyplula v roce 468 proti Vandalům ve společné operaci se západním císařstvím, kde Leo nedávno dosadil na trůn Anthemia. Naprostý nezdar tohoto útoku ublížil západu a ukázalo se, že Germáni jsou nepřemožitelní.
Vina ze ztroskotání celé akce byla připsána vlastizrádnému chování Aspara. Ten se chopil příležitosti v době , kdy Zeno, který se v roce 469 stal vrchním velitelem ve štábu místo Aspara – bojoval proti Hunům v Thrákii a podařilo se mu zajistit pro svého syna Patricia hodnost Caesara. V roce 470 mu zařídil sňatek s poslední dosud svobodnou císařovou dcerou, Leontin. Veřejnost ale začala protestovat proti povýšení kacíře, protože Patricius, stejně jako jeho otec, byl arián.
Aspar ve snaze tyto projevy nepřátelství odvrátit a vyzrát na Zenonovu kliku, se pokusil přetáhnout isaurské vojáky v Konstantinopoli na svou stranu. Zero se to dověděl a urychleně se vrátil do města Kalcedon, odkud mohl události ovlivnit. Aspar a mladší Ardaburius uprchli do kostela sv. Eufémie, kde byli dopadeni a zabiti a to nejspíš na Zenonův popud. Patricius vyvázl ze zraněním.
Na protest proti tomu, Asparův přívrženec, vyšší důstojník Ostrus, který byl vrchním velitelem ve štábu na východě, vtrhl s vojáky do paláce. Isurská garda ho odrazila a on uprchl do Thrákie. Theoderich Strabo,vůdce ostrogótských federálních vojsk na Balkáně vyrazil do Thrákie zničit města Philippopolis a Arcadiopolis. Svými jednotkami byl prohlášen za krále. Leo musel jeho královský titul i majetek uznat a poskytl mu finanční příspěvek pod podmínkou, že bude bojovat na straně císařství proti všem jeho nepřátelům. Leo ho povýšil do funkce vrchního velitele.
V říjnu 473 Leo prohlásil Augustem svého vnuka téhož jména jako Leona II. Krátce na to onemocněl úplavicí a 18. ledna téhož roku zemřel.
Leo I. byl horlivým křesťanem a vyvolal obrovské nadšení, když přivezl domnělý závoj Panny Marie z Galileje do chrámu Bohorodičky v Blachernae.
Leo zavedl tvrdé zákony proti přežívajícím pohanským praktikám i proti křesťanským herezím.Pád Aspara, kterému Leo vděčil za trůn, způsobilo ariánské vyznání tohoto germánského generála, císaři vynesl označení „řezník“.