Ludvík XII. byl francouzský král v letech 1498–1515 a vévoda milánský v letech (1499-1500) a (1501-1512).
Rodinné poměry
Ludvík XII. pocházel z rodu Valois, přesněji z větve Dynastie Valois-Orléans. Byl jediným synem Karla Orleánského a Marie...
Životopis
Ludvík XII. byl francouzský král v letech 1498–1515 a vévoda milánský v letech (1499-1500) a (1501-1512).
Rodinné poměry
Ludvík XII. pocházel z rodu Valois, přesněji z větve Dynastie Valois-Orléans. Byl jediným synem Karla Orleánského a Marie Klevské. Na francouzský trůn nastoupil roku 1498 po nešťastném úmrtí svého bezdětného švagra Karla VIII.
Ještě téhož roku se dal rozvést s Johanou, sestrou svého předchůdce na francouzském trůně a 8.ledna 1499 se oženil s Karlovou vdovou Annou Bretaňskou. Anna byla držitelkou Bretaňě, která byla tímto sňatkem po mnoha letech konečně připojena k území francouzské koruny. Z narozených potomků se dospělosti dožily pouze dvě dcery. Po Annině smrti (9. ledna 1514) se Ludvík potřetí oženil. Vyvolenou se stala 9. října 1514 Marie, sedmnáctiletá dcera anglického krále Jindřicha VII.
Vláda
Nový panovník po přeslici pocházel z rodu Visconti (babička z otcovy strany byla Valentina Visconti). Začal uplatňovat nárok na Milánské vévodství a napadl proto Itálii, kde se potom v letech 1499-1513 odehrávaly kruté boje (tzv. druhá až čtvrtá Válka o Itálii). Po dobytí Milána roku 1499/1500 se Ludvík dohodl se španělským Ferdinandem II. Aragonským a obsadil také Neapol. Ferdinand Aragonský však změnil názor, obrátil proti Ludvíkovi a Neapol dobyl sám. Následovaly léta komplikovaných španělsko-francouzských jednání a bojů o Itálii. Roku 1504 uznala Francie španělskou nadvládu v Neapoli, ale ponechala si Milánsko.
Roku 1511 se proti Ludvíkovi XII. postavila Cambraiská liga (založená původně 1507 papežem, římsko-německým císařem a samotným Ludvíkem proti Benátkám) spolu s papežem naverbovanými Švýcary a po ostrých bojích mezi Francií a Cambraiskou ligou v letech 1512 a 1513 byli Francouzi úplně vytlačeni z italského území za hřeben Alp. Milánsko připadl Švýcarům.
Francouzský lid krále miloval, byl dobrý hospodář a dbal o správný pořádek. Generální stavy ho nazývaly Оtec lidu.
Král zemřel tři měsíce po svém posledním sňatku 1. ledna 1515. Neměl dospělosti se doživší potomky mužského pohlaví. Králem Francie se tak stal syn Ludvíkova bratrance František I. (1515–1547).
Rodinné poměry
Ludvík XII. pocházel z rodu Valois, přesněji z větve Dynastie Valois-Orléans. Byl jediným synem Karla Orleánského a Marie Klevské. Na francouzský trůn nastoupil roku 1498 po nešťastném úmrtí svého bezdětného švagra Karla VIII.
Ještě téhož roku se dal rozvést s Johanou, sestrou svého předchůdce na francouzském trůně a 8.ledna 1499 se oženil s Karlovou vdovou Annou Bretaňskou. Anna byla držitelkou Bretaňě, která byla tímto sňatkem po mnoha letech konečně připojena k území francouzské koruny. Z narozených potomků se dospělosti dožily pouze dvě dcery. Po Annině smrti (9. ledna 1514) se Ludvík potřetí oženil. Vyvolenou se stala 9. října 1514 Marie, sedmnáctiletá dcera anglického krále Jindřicha VII.
Vláda
Nový panovník po přeslici pocházel z rodu Visconti (babička z otcovy strany byla Valentina Visconti). Začal uplatňovat nárok na Milánské vévodství a napadl proto Itálii, kde se potom v letech 1499-1513 odehrávaly kruté boje (tzv. druhá až čtvrtá Válka o Itálii). Po dobytí Milána roku 1499/1500 se Ludvík dohodl se španělským Ferdinandem II. Aragonským a obsadil také Neapol. Ferdinand Aragonský však změnil názor, obrátil proti Ludvíkovi a Neapol dobyl sám. Následovaly léta komplikovaných španělsko-francouzských jednání a bojů o Itálii. Roku 1504 uznala Francie španělskou nadvládu v Neapoli, ale ponechala si Milánsko.
Roku 1511 se proti Ludvíkovi XII. postavila Cambraiská liga (založená původně 1507 papežem, římsko-německým císařem a samotným Ludvíkem proti Benátkám) spolu s papežem naverbovanými Švýcary a po ostrých bojích mezi Francií a Cambraiskou ligou v letech 1512 a 1513 byli Francouzi úplně vytlačeni z italského území za hřeben Alp. Milánsko připadl Švýcarům.
Francouzský lid krále miloval, byl dobrý hospodář a dbal o správný pořádek. Generální stavy ho nazývaly Оtec lidu.
Král zemřel tři měsíce po svém posledním sňatku 1. ledna 1515. Neměl dospělosti se doživší potomky mužského pohlaví. Králem Francie se tak stal syn Ludvíkova bratrance František I. (1515–1547).