Ludvík XIV. se narodil 5. září roku 1638 na zámku v Saint-Germain-en-Laye. Jeho matkou byla Anna Rakouská z rodu Habsburků a otcem Ludvík XIII. z rodu Bourbonů, Ludvíkův bratr se jmenoval Filip Orleánský.

Když Ludvíkovi v roce 1643 zemřel otec, stal se v pouhých čtyřech letech králem Francie. Zprvu vládla místo Ludvíka jeho matka Anna Rakouská spolu s mocným královským rádcem kardinálem Julesem Mazarinem (původem Ital Giulio Mazzarini). V roce 1661 však Mazarin zemřel a Ludvík se rozhodl vzít vládu nad zemí do vlastních rukou, s význámnou větou ,,Stát jsem já.\"

Ludvíkovi se začalo říkat král slunce, poněvatž si dal slunce do svého znaku, rád se bavil a věnoval kultuře. Král se také oženil, jeho ženou se stala Marie Tereza Habsburská, sňatek byl pro něj politicky velmi přínosný. S Marii Terezou se Ludvíkovi narodilo celkem šest dětí, nemanželských dětí měl deset.

Za jeho vlády se poměry ve Francii zlepšily, ale i tak mělo jeho panování značné stinné stránky. Ludvík vedl nákladné a nepříliš úspěšné války, a také často zasahoval proti protestantům, a snažil se je dotunit přestoupit na římskokatolickou víru, což si vynutilo uprchnutí dvěstě tísíců protestantů ze země. Král žil velmi pohodlný a přepychový život, také nechal ve Versailles vybudovat nadmíru skvostný zámek.

Ludvík vládl 72 let, avšak za tu dobu ztratil veškerý respekt poddaných. Zemřel 1. září roku 1715 ve Versailles ve věku 76 let osamělý a bez přátel.