Magnentius / Flavius Magnus/, římský císař, se narodil v roce 303 v Ambiani britskému otci a franské matce. Jeho manželkou byla Justina, která se později provdala za Valentiniana I.

Za vlády Konstantina Velikého sloužil Magnentius v oddílu barbarů, stal se štábním důstojníkem, velitelem polní armády.

Osmnáctého ledna 350 uspořádal ministr financí císaře Constanta I. , Marcellinus, narozeninovou oslavu pro své syny. Magnentius se zde objevil v purpurovém rouchu a byl pozdraven jako Augustu. Císařská armáda přešla na jeho stranu a Constans I. byl na útěku do Hispánie zabit.

Syn Entropie, sestry Konstantina Velikého, Nepotianus, odmítl uznat Magnentiovu vládu a sám se prohlásil císařem. Po osmadvaceti dnech byl ale spolu se svou matkou a dalšími členy rodiny , zabit.

Celý západ včetně Afriky pak Magnentia uznal. Jeho mince mu vzdávají čest jako „Osvoboditeli svobody“. Uzurpátor Vetranio, který byl zpočátku přívržencem Magnentia, přešel na Dunaji na stranu