Marie Anna Falc- Neburská se narodila v roce 1667, jako dvacáté dítě kurfiřta Filipa Viléma a Alžběty Amálie.

Filip Vilém poskytl svým dcerám vynikající a přísné vzdělání. I když pocházely z nevýznamného domu, byly připraveny na největší pocty v Evropě, které jim také skutečně připadly.

Dívky neměly zrovna sladký život. Ve všední dny musely v létě vstávat v šest hodin ráno, v zimě o hodinu později. Hodinu měly na mytí, oblékání a snídani. Poté následovala pravidelná mše. Od 8. do 9. hod. probíhala výuka němčiny, od 9. do 10. hod. latina a nakonec hodina tance. V jedenáct dívky obědvaly a do jedné odpolední mohly odpočívat. Od 13. do 14. hod. pokračovala hodina němčiny, od14. do 15. hod. latina, od 15. do 16 hod. jeden den francouzština druhý italština., od 17. do 18. hod. hra na hudební nástroj a zpěv. V 18. hod. byla večeře a v půl deváté večerka.

Při jídle se děvčata nesměla hrbit, neklidně posedávat, dělat nevhodné pohyby. Když dávaly jídlo do úst, musely ho kousat zavřenými ústy. Ovládat soudobou etiketu bylo pro ně samozřejmostí. Přestože nepobraly mnoho krásy, očekávaly, že obstojí na jakémkoli evropském dvoře.

Ale Marie Anna byla velmi atraktivní, vysoká, štíhlá a mrštná. Měla plavé vlasy, velmi světlou pleť a pihy.

24. srpna 1689 se Marie Anna provdala za Karla ll., který se nechal při sňatku zastoupit. Se svou ženou se sešel až 15. října. Marie Anna přicestovala do Španělska 26.března 1690.

Byl jasné, že k Marii Anně nebude Karel cítit takovou náklonnost jako ke své první ženě. Její povaha mu naháněla strach. Marie Anna byla panovačná a chamtivá.

Svému početnému příbuzenstvu zajistila majetek a úřady a tím si znepřátelila španělský lid. Byla často nervózní, urážlivá s příznaky maniodepresivní poruchy se sklonem k epilepsii.

Královna nesnesla, aby její přání nebylo vyplněno. Karel se jí bál, zejména, když ve vzteku rozbíjela vázy a hrozila hladovkami. Král raději ustoupil a dal jí vše, co žádala.
Marie Anna věděla, že s Karlem mít děti nikdy nebude a tak stejně jako její předchůdkyně, těhotenství předstírala.

První velká hádka královského páru se odehrála pár měsíců po svatbě, díky rivalitě Marie Anny a její tchyně Mariany. Ženy zůstaly znesvářeny po celý život
U Marie Anny se také projevovaly příznaky kleptomanie. Karel tím byl velmi rozhořčen.

Lidé začali naléhat na královnu, aby královi porodila dědice. Začal boj o španělskou korunu. Marie Anna když zjistila, že nebude mít potomka, prosazovala synovce arcivévodu Karla. Královna matka za synem své vnučky bavorským kurfiřtem. Obě ženy se často hádaly a před Karlem vzájemně očerňovaly. To ukončila až Mariina smrt. (16.5.1696)

V září 1696 napsal těžce nemocný Karel závěť ve prospěch čtyřletého bavorského kurfiřta. Panovník měl opět štěstí a uzdravil se. Všem bylo jasné, že pokud zemře španělský král bez dědice, přijde válka.

Zatímco se evropské mocnosti hádaly o Karlovu pozůstalost, vlastní lid se začal bouřit. Již celá staletí bylo Španělsko politicky, hospodářsky a sociálně na dně. Válka by zničila neději na zlepšení. Bylo zapotřebí velkých změn, které ale Karel už provézt nemohl. Jeho život se chýlil ke konci. Selhávaly mu tělesné orgány, trpěl vodnatelností, otoky kloubů a byl napůl slepý. Umíral celých osm měsíců.

2. října 1700 byl král donucen podepsat závěť ve prospěch vévody Filipa z Anjou, jinak by v zemi vypukla válka. Zdůraznil však, že nesmí dojít ke spojení francouzské a španělské koruny.

Po Karlově smrti se ukázalo, že jeho závěť neměla ani cenu papíru. Válka byla nevyhnutelná. 13 let rvalo krveprolévání mezi Habsburky a Bourbony a Marie Anna se vzdala naděje na francouzský trůn. Ludvík XlV. nikdy nepomýšlel na to udělat z ní svou snachu. Odešla do exilu v Toledu. Přátelé i služebnictvo ji opustili.

Marie Anna Falc- Neburská zemřela 16.července 1740 ve věku sedmdesáti tří let, v Guadalajaře.