Marie Terezie, česká a uherská královna, se narodila 13.5.1717, jako nejstarší dcera Karla VI.
Po smrti otce 20.10.1740 se Marie ujala vlády. Tzv. pragmatická sankce tehdy stanovovala nedělitelnost dědičných zemí habsburského domu a nástupnictví podle prvorozenosti, v mužské i ženské linii.

Marie po otci převzala zuboženou monarchii, nebyl nikdo kdo by vedl politiku v říši a armádu.

Bavorský vévoda Karel Albrecht, ženatý s dcerou císaře Josefa l.,neuznával nástupnické právo Marie Terezie a sám si na české a rakouské země činil nároky.

Pruský král Fridrich ll. bojoval za odstoupení některých slezských knížectví.Marie Terezie to odmítla a on vtrhl v prosinci 1740 se svými vojsky do Slezska.

V listopadu 1741 vnikla bavorská, francouzská a saská vojska do Čech. Jediným a nejistým spojencem Marie, byla Anglie. To donutilo tehdy mladou panovnici zabývat se mužskou záležitostí – válkou. V ní přišla i téměř celé Sazko a některé části Itálie.


Když zemřel Karel Albrecht, vybojovala si Marie Terezie zvolení svého manžela Františka Štěpána Lotrinského, římskoněmeckým císařem / 1745/.

Marie Terezie byla vysoká plavovlasá žena, která vynikala svým půvabem. V těžké válečné době poněkud ztloustla a to jí dodávalo na majestátnosti. Byla ženou velmi energickou, rozhodnou a odvážnou. Během války stihla rodit děti, získávat vladařské zkušenosti a vyzrát v panovnici.Dokázala rychle odhadnout povahu lidí, měla zdravý úsudek a politický talent.

Válka s Pruskem přinesla hospodářskou krizi pro obě strany, naděje na vrácení Slezska byly nulové. Marie Terezie pochopila, že habsburská říše je velmi zaostalá. Aby zachránila monarchii, začala s modernizací.

Docházelo k reformám nezbytným pro rozvoj společnosti, zaváděné osvícenským panovníkem, prostřednictvím státu. Tím byla posílena moc panovníka, který jmenoval státní úředníky, spravující země a kraje. Byly vytvořeny soudní a berní reformy, které zdanily šlechtickou půdu. Stát mohl zasahovat do vztahů mezi vrchností a poddanými, kterým se snažil zlepšit životní úroveň. Ke zrušení nevolnictví se Marie Terezie neodvážila.

Stát podporoval zakládání manufaktur a rozvoj průmyslové výroby. Budovaly se cesty, zlepšilo poštovní spojení, byla zavedena jednotná soustava měr a vah a jednotná měna. Díky těmto reformám se z habsburského konglomerátu stal moderní centralizovaný stát, plně přizpůsobený osvícenskému století.

Marie Terezie i přes vládu osvícenského absolutismu zůstala značně konzervativní přesvědčená katolička protireformačního zaměření. Některé názory osvícenců jí byly cizí.Ministry a rádce si však vybírala z jejich řad. Mezi nimi byli: kancléř Kounic, osobní lékař van Swieten, právník Martini, prvorozený syn a od roku 1765 spoluvladař a císař Josef II.

Osvícenci navrhovali reformy a Marie Terezie korigovala jejich radikálnost. To ale vedlo k polovičatosti.Ale tím, že Marie Terezie měla smysl pro realitu a znala meze, které nelze překročit, nedocházelo ke konfliktům se stavy.


Čím byla Marie starší, tím se zdála její vláda konzervativnější a opatrnější. To vedlo k neshodám s jejím synem Josefem ll.

Marie měla šestnáct dětí a deset z nich přežilo. Pečlivě je vychovávala, byla pilnou hospodyní, milující a věrnou manželkou.

Reformy provedené za vlády této panovnice, oslabily český stát.Vlastenci nesouhlasili s upřednostňováním němčiny na úřadech a ve školách. Správně se domnívali, že Marie Terezie nechová sympatie k českému národu. Neodpustila mu, že když byl Karel Albrecht v prosinci 1741 korunován, většina české šlechty, duchovenstvo a téměř všechna královská města, mu složily hold.

Marie Terezie vládla čtyřicet let a ovlivnila osud habsburské říše. Vytvořila moderní rakouský stát , je proto zařazena mezi velikány země.

Zásluhy Marie Terezie:

Za vlády Marie Terezie došlo k významným reformám v soudnictví, finančnictví a školství, k celním úpravám, k zakládání manufaktur a k rozvoji průmyslové výroby. Budovaly se nové cesty, zlepšovalo poštovní spojení, byla zavedena jednotná soustava měr a vah, jednotná měna. Z habsburského konglomerátu se stal moderní centralizovaný stát.