Měško II. Lambert, polský král, byl synem Boleslava I. Chrabrého. Vládl v letech 1025 -1034.

Po smrti svého otce Boleslava se Měško nechyl rychle korunovat spolu se svou ženou Rochetou Lotrinskou, vnučkou císaře Oty II.

Zpočátku pokračoval v politice svého otce Boleslava. V letech 1028 -1033 vedl válku s císařem Konrádem II. a dánským králem Knutem I. Velikým.

V roce 1031 proti Měškovi povstali jeho bratři. Měško uprchl ze země do Čech a v Polsku se ujal vlády jeho starší bratr Bezprym, ten však vládl terorem a brzy byl zavražděn.

Měško se vrátil do země už pouze jako kníže a dělil se o vládu s mladším bratrem Otou do doby, než Ota zemřel.

Měško II. byl na svou dobu člověk vzdělaný, mluvil latinsky a řecky. Na jeho dvoře začaly převládat feudální prvky.

V roce 1033 uzavřel mír s císařem, to znamenalo ztrátu vlády nad Lužicí a Milčanskem. Krátce na to v roce 1034 zemřel. Zanechal po sobě jediného syna Kazimíra, který vládl pod jménem Kazimír I. Obnovitel.