Mikuláš I., ruský car a polský král, byl třetím synem Alexandra I. Pavloviče. Vládl v letech 1825 -1855.
Mikuláš byl málo vzdělaný a vzděláním pohrdal – dal zrušit katedru filozofie na moskevské univerzitě, pokládal ji za zdroj nebezpečných a...
Životopis
Mikuláš I., ruský car a polský král, byl třetím synem Alexandra I. Pavloviče. Vládl v letech 1825 -1855.
Mikuláš byl málo vzdělaný a vzděláním pohrdal – dal zrušit katedru filozofie na moskevské univerzitě, pokládal ji za zdroj nebezpečných a neřestných myšlenek. Mikuláš byl bezohledný samovládce, despota vládnoucí pomocí všemocné policie.
Zmatek kolem Mikulášova nástupu na trůn byl vítanou příležitostí pro revolucionáře z řad důstojnické elity. Tito důstojníci se během napoleonských válek dostali do Evropy a tam viděli obrovský rozdíl mezi Evropou a zaostalou tmářskou Rusí. Založili v roce 1816 Svaz spásy, ze kterého později vznikl Severní / petrohradský/ a Jižní / na Ukrajině/ spolek, se kterým v roce 1825 splynula organizace Sjednocení Slované. Severní spolek se přikláněl k nastolení konstituční monarchie, radikální jižní byl spíše pro republiku.
V roce 1830 došlo k velkému povstání v Polsku, které trvalo jeden rok. Samospráva Poláků s vlastní vládou a sněmem byla od roku 1818 stále omezována, byla zrušena svoboda tisku apod. Místodržícím zde byl velkokníže a carův starší bratr Konstantin Pavlovič, na jehož palác Belvedere zaútočili v listopadu povstalci, kteří se zmocnili arzenálu. Konstantin uprchl z Varšavy a polský sejm zbavil Mikuláše I. polského trůnu. Polsko zůstalo osamoceno a rozděleno. Poláci se statečně bránili náporu ruské armády, v září 1831 generál Paskievič dobyl Varšavu. Polsko bylo prohlášeno za neoddělitelnou část Ruska.
Ke krymské válce v letech 1853 -1856 došlo díky Mikuláši I. Po úpadku Osmanské říše se snažil zkázu dokonat a co nejvíce z ní vytěžit. Anglie neschvalovala jeho postup a tak začal jednat sebejistě na vlastní pěst. Žádal, aby Porta uznala ruskou ochranu nad všemi příslušníky pravoslavné církve v Osmanské říši, když Turci odmítli, bylo jejich loďstvo úplně zničeno. V té chvíli se na pomoc Turkům vydali Anglie a Francie a v roce 1854 vyhlásily Rusku válku. V září 1854 došlo k obležení Sevastopolu, které trvalo jeden rok.
V té době ruský car Mikuláš I. / 2.3.1855/ umírá. Vlády se ujal jeho syn, rozumnější a chytřejší, Alexandr II.
Mikuláš byl málo vzdělaný a vzděláním pohrdal – dal zrušit katedru filozofie na moskevské univerzitě, pokládal ji za zdroj nebezpečných a neřestných myšlenek. Mikuláš byl bezohledný samovládce, despota vládnoucí pomocí všemocné policie.
Zmatek kolem Mikulášova nástupu na trůn byl vítanou příležitostí pro revolucionáře z řad důstojnické elity. Tito důstojníci se během napoleonských válek dostali do Evropy a tam viděli obrovský rozdíl mezi Evropou a zaostalou tmářskou Rusí. Založili v roce 1816 Svaz spásy, ze kterého později vznikl Severní / petrohradský/ a Jižní / na Ukrajině/ spolek, se kterým v roce 1825 splynula organizace Sjednocení Slované. Severní spolek se přikláněl k nastolení konstituční monarchie, radikální jižní byl spíše pro republiku.
V roce 1830 došlo k velkému povstání v Polsku, které trvalo jeden rok. Samospráva Poláků s vlastní vládou a sněmem byla od roku 1818 stále omezována, byla zrušena svoboda tisku apod. Místodržícím zde byl velkokníže a carův starší bratr Konstantin Pavlovič, na jehož palác Belvedere zaútočili v listopadu povstalci, kteří se zmocnili arzenálu. Konstantin uprchl z Varšavy a polský sejm zbavil Mikuláše I. polského trůnu. Polsko zůstalo osamoceno a rozděleno. Poláci se statečně bránili náporu ruské armády, v září 1831 generál Paskievič dobyl Varšavu. Polsko bylo prohlášeno za neoddělitelnou část Ruska.
Ke krymské válce v letech 1853 -1856 došlo díky Mikuláši I. Po úpadku Osmanské říše se snažil zkázu dokonat a co nejvíce z ní vytěžit. Anglie neschvalovala jeho postup a tak začal jednat sebejistě na vlastní pěst. Žádal, aby Porta uznala ruskou ochranu nad všemi příslušníky pravoslavné církve v Osmanské říši, když Turci odmítli, bylo jejich loďstvo úplně zničeno. V té chvíli se na pomoc Turkům vydali Anglie a Francie a v roce 1854 vyhlásily Rusku válku. V září 1854 došlo k obležení Sevastopolu, které trvalo jeden rok.
V té době ruský car Mikuláš I. / 2.3.1855/ umírá. Vlády se ujal jeho syn, rozumnější a chytřejší, Alexandr II.