Charles Louis Napoleon Bonaparte byl prvním prezidentem francouzské republiky a později se prohlásil i za císaře Francie. Když se po druhé rozpadlo francouzské císařství, rozprchl se významný rod Napoleonovců na všechny strany. Matka, tehdy...
Životopis
Charles Louis Napoleon Bonaparte byl prvním prezidentem francouzské republiky a později se prohlásil i za císaře Francie. Když se po druhé rozpadlo francouzské císařství, rozprchl se významný rod Napoleonovců na všechny strany. Matka, tehdy malého budoucího prvního prezidenta, Hortense de Beauharnais uprchla zprve do Ženevy a potom Augsburku, kde Napoleon III. vystudoval gymnázium. Později se trvale zdržovala v Arenenbergu.
Roku 1831 vypuklo povstání proti papežově vládě, kterého se zúčastnil Napoleonův otec Ludvík Bonaparte a jeho bratr, který zemřel při povstání osypkami. Když bylo povstání zadrženo Rakušany, zachránil si Ludvík holý život a uprchl do Švýcarska.
V životě následníka vlády se roku 1832 stal velký obrat, neboť zemřel král římský Napoleon II., syn Napoleona I.. Stal se hlavou celé dynastie Bonapartů, která byla neuskupená. Ztroskotal ve štrasburském spiknutí a byl zajal. Propuštěn byl teprve na milost krále Ludvíka Filipa. Nebyl prpuštěn, byl pouze vypovězen do Ameriky. Když se k nemu doputovala zpráva o nemoci jeho matky, vrátil se zpět do Evropy a po její smrti pobýval v Arenbergeru.
Po útěku ze zajetí z Hamu byl zvolen prezidentem druhé francouzské republiky (1848-1852) a následně francouzským císařem (1852-1870). Napoleon III. přebírá vládu od jeho vzdáleného příbuzného, zesnulého Napoleona II., který vlastně Francii nikdy nevládl. Roku 1851 však druhou francouzskou republiku svrhl a nastolil druhé francouzské císařství. Od té doby začali být po celém druhém císařství političtí vězni. Dne 28. dubna 1855 byl na císaře Napoleona III. spáchán atentát, který se však nezdařil a teror císaře nadále pokračoval. Začal zasahovat do politiky cizích zemí. Začal válčit proti mexickému prezidentovi Benitu Juarezovi a boje skončili nakonec popravou Maxmiliána Habsburského, kterého dosadil jako mexického císaře.
V roce 1858 byl na něho spáchán druhý nezdařený pokus o antentát. Dal přestavět Paříž. Cílem bylo snížit odpor revolucionářů vůči samotné Napoleonově vládě. Roku 1870 rozpoutal francouzsko-pruskou válku. V bitvě u Sedan byl zajat a sesazen silami třetí francouzské republiky. Zemřel 9. ledna 1873 v exilu v Anglii.
Roku 1831 vypuklo povstání proti papežově vládě, kterého se zúčastnil Napoleonův otec Ludvík Bonaparte a jeho bratr, který zemřel při povstání osypkami. Když bylo povstání zadrženo Rakušany, zachránil si Ludvík holý život a uprchl do Švýcarska.
V životě následníka vlády se roku 1832 stal velký obrat, neboť zemřel král římský Napoleon II., syn Napoleona I.. Stal se hlavou celé dynastie Bonapartů, která byla neuskupená. Ztroskotal ve štrasburském spiknutí a byl zajal. Propuštěn byl teprve na milost krále Ludvíka Filipa. Nebyl prpuštěn, byl pouze vypovězen do Ameriky. Když se k nemu doputovala zpráva o nemoci jeho matky, vrátil se zpět do Evropy a po její smrti pobýval v Arenbergeru.
Po útěku ze zajetí z Hamu byl zvolen prezidentem druhé francouzské republiky (1848-1852) a následně francouzským císařem (1852-1870). Napoleon III. přebírá vládu od jeho vzdáleného příbuzného, zesnulého Napoleona II., který vlastně Francii nikdy nevládl. Roku 1851 však druhou francouzskou republiku svrhl a nastolil druhé francouzské císařství. Od té doby začali být po celém druhém císařství političtí vězni. Dne 28. dubna 1855 byl na císaře Napoleona III. spáchán atentát, který se však nezdařil a teror císaře nadále pokračoval. Začal zasahovat do politiky cizích zemí. Začal válčit proti mexickému prezidentovi Benitu Juarezovi a boje skončili nakonec popravou Maxmiliána Habsburského, kterého dosadil jako mexického císaře.
V roce 1858 byl na něho spáchán druhý nezdařený pokus o antentát. Dal přestavět Paříž. Cílem bylo snížit odpor revolucionářů vůči samotné Napoleonově vládě. Roku 1870 rozpoutal francouzsko-pruskou válku. V bitvě u Sedan byl zajat a sesazen silami třetí francouzské republiky. Zemřel 9. ledna 1873 v exilu v Anglii.