Numerianus / Marcus Aurelius Numerius Numerianus/, římský císař,byl mladším synem Cara.

Otec Numeriana povýšil do hodnosti Caesara a Předáka mládeže brzy poté, co stejné pocty udělil v roce 282 jeho staršímu bratru Carinovi.

Carus vzal Numeriana s sebou na výpravu proti Peršanům, a když nad nimi zvítězil, dovolil mu, aby se zúčastnil otcova slavnostního provolání Imperátorem.

Po Carově smrti nastoupil Numerianus na trůn jako spoluvládce Carina, který byl ještě za otcova života prohlášen Augustem.

Zpočátku se Numerianus snažil pokračovat ve válce proti Peršanům pod vedením svého pretoriánského prefekta Arria Apera, který byl podezříván z odpovědnosti za Carovu smrt.

Numerianovo válečné úsilí nemělo úspěch. Válčené ho nelákalo a tak se vydal přes Malou Asii na pochod domů.

Numerianus dorazil stále v doprovodu Aperema, do blízkosti Nikomedie. Začala ho trápit oční choroba, kterou trpěli lidé vyčerpaní nedostatkem spánku, museli ho proto nést na nosítkách. V tomto stavu ho Aper zavraždil.

Ještě několik dní poté se vojáci dotazovali na císařovo zdraví a Aper jim hlásil, že se Numerianus nemůže objevit na veřejnosti, protože si musí chránit oslabený zrak před větrem a sluncem. Nakonec ale zápach mrtvého těla prozradil, co se stalo.

Aper doufal, že Numerianova smrt bude přisouzena přirozené příčině a že sám nastoupí na uvolněný trůn. Vojáci s tím ale nesouhlasili, ani Carinovi nebyli nakloněni / i když bratra ihned po jeho smrti nechal prohlásit za boha/ a dosadili na trůn Diocletiana. Ten ihned obžaloval Apera z císařovi vraždy a vlastní rukou ho zabil.

Numerianus byl mladý muž, který se nemohl pyšnit vladařským nadáním. Zajímal se především o literaturu, měl řečnické nadání a jeho psané projevy si získaly obdiv. Byl znám jako vynikající básník, býval řazen k přednímu poetovi své doby, Olympiu Nemesianovi, který své dílo „ O lovu“ složil za společné vlády Carina a Numeriana. Zahrnuje i pasáž, ve které slibuje napsat epos o činech císařských bratrů.