Petr I. Veliký, ruský car, se narodil 9.6.1672 v Moskvě. Žil se svou matkou Natalií Naryškinovou ve vesnici Preobraženskoje nad Kljazmou a s regentkou Sofií Alexejevnou.
Sofie se chtěla Petra a jeho matky zbavit, ale rázný Petr tomu dokázal...
Životopis
Petr I. Veliký, ruský car, se narodil 9.6.1672 v Moskvě. Žil se svou matkou Natalií Naryškinovou ve vesnici Preobraženskoje nad Kljazmou a s regentkou Sofií Alexejevnou.
Sofie se chtěla Petra a jeho matky zbavit, ale rázný Petr tomu dokázal zabránit : Sofii sesadil a donutil odejít do kláštera. Jeho slabomyslný brat Ivan byl jen podle jména jeho spoluvladařem až do své smrti v roce 1696. Ten ale do ničeho nezasahoval, byl jen pouhou figurkou.
Válka s Turky pokračovala. Započala pod vedením špatného vojevůdce knížete Golicynema a atamana Mazepa.
Petr se zúčastnil v roce 1696 tažení jako řadový dělostřelec a byl svědkem dobytí Azova u ústí Donu. V letech 1697 -1698 cestoval po Evropě / Braniborsko, Holandsko, Anglie/ pod jménem Petr Michajlov. Když cestoval přes Prahu, přijali ho zde s velkou slávou. Poté se přes Vídeň vrátil do Ruska, aby zde tvrdě zlikvidoval povstání střelců hromadnými popravami: sbor střelců byl zrušen.
V roce 1699 uzavřel Petr mír s Turky v Karlovicích. Turci tímto mírem postoupili Rusům Azov a Polákům Podolí a část Ukrajiny.
V letech 1700 -1721 vedl Petr severskou válku, kterou se chtěl znovu dostat k Baltu a kterou chtěl August II.Polský získat Livornsko a Fridrich IV. Dánský se chtěl Švédům pomstít za ztracená území.
V roce 1701 porazili Rusové Švédy v Livonsku a v roce 1702 u Hummelhofu. V roce 1703 se zmocnili Ingrid a zde byl položen základ Petrohradu. V roce 1704 dobyli Rusové Derut, Narvu a celé Estonsko až k moři. V roce 1705 dobyli Turonsko, Vilno, ale pak byli poraženi generálem Loewenhauptem a Turonsko a Livonsko vyklidili.
Petr prováděl reformu a modernizaci armády, jeho vojsko bylo sice vytlačeno až za Dněpr a švédský král Karel XII. opanoval Sasko, ale Petr ve svém úsilí nepolevil .
V roce 1707 vystoupil švédský král proti Rusům, dobyl Grodno a Vilno, ale místo na Moskvu, postupoval do Ukrajiny, kam ho zval Mazepa, který se chtěl vymanit z ruské nadvlády. Petr se o jeho úmyslech dověděla poslal na něj ruské vojsko, které spálilo jeho hlavní středisko Baturin. Mazepa uprchl a spojil se s Karlem XII.
V roce 1708 byla švédská Loewenhauptova armáda poražena Rusy.Švédský král dobyl pevnost Poltavu. Při potyčkách byl zraněn do nohy a musel být přenášen na nosítkách.
28.6.1709 zničil Petr Veliký švédské vojsko. Kare XII. s Mazepou uprchli do Moldávie. Švédové tak ztratili velmocenské postavení a novou velmocí se stalo Rusko.
Petr Veliký se zasloužil o tyto reformy: místo církevního patriarchátu byl zřízen sv. synod, jako nejvyšší říšský úřad pro věci duchovní, městský stav byl rozdělen na tři gildy s autonomní městskou správou, bojarská duma byla nahrazena Senátem, který měl dohled nad státní správou a nejvyšším soudnictvím, říše byla rozdělena na 12 gubernií a ty na 43 provincie, bylo zřízeno stálé vojsko, zavedena nová berní správa, Petrohrad se stal sídelním a hlavním obchodním městem v říši, obchod byl povznesen mezinárodními smlouvami a do průmyslové výroby byli zváni zahraniční specialisté, ve všech provinciích byli zřízeny základní školy, byly vydávány první noviny, cyrilika byla zjednodušena.
Petr Veliký zemřel 28.1.1725 na venerickou chorobu. Ještě před svou smrtí udělil milost odsouzencům na smrt a k nuceným pracím, kromě vrahů a lupičů. Už nestačil napsat svou závěť.
Sofie se chtěla Petra a jeho matky zbavit, ale rázný Petr tomu dokázal zabránit : Sofii sesadil a donutil odejít do kláštera. Jeho slabomyslný brat Ivan byl jen podle jména jeho spoluvladařem až do své smrti v roce 1696. Ten ale do ničeho nezasahoval, byl jen pouhou figurkou.
Válka s Turky pokračovala. Započala pod vedením špatného vojevůdce knížete Golicynema a atamana Mazepa.
Petr se zúčastnil v roce 1696 tažení jako řadový dělostřelec a byl svědkem dobytí Azova u ústí Donu. V letech 1697 -1698 cestoval po Evropě / Braniborsko, Holandsko, Anglie/ pod jménem Petr Michajlov. Když cestoval přes Prahu, přijali ho zde s velkou slávou. Poté se přes Vídeň vrátil do Ruska, aby zde tvrdě zlikvidoval povstání střelců hromadnými popravami: sbor střelců byl zrušen.
V roce 1699 uzavřel Petr mír s Turky v Karlovicích. Turci tímto mírem postoupili Rusům Azov a Polákům Podolí a část Ukrajiny.
V letech 1700 -1721 vedl Petr severskou válku, kterou se chtěl znovu dostat k Baltu a kterou chtěl August II.Polský získat Livornsko a Fridrich IV. Dánský se chtěl Švédům pomstít za ztracená území.
V roce 1701 porazili Rusové Švédy v Livonsku a v roce 1702 u Hummelhofu. V roce 1703 se zmocnili Ingrid a zde byl položen základ Petrohradu. V roce 1704 dobyli Rusové Derut, Narvu a celé Estonsko až k moři. V roce 1705 dobyli Turonsko, Vilno, ale pak byli poraženi generálem Loewenhauptem a Turonsko a Livonsko vyklidili.
Petr prováděl reformu a modernizaci armády, jeho vojsko bylo sice vytlačeno až za Dněpr a švédský král Karel XII. opanoval Sasko, ale Petr ve svém úsilí nepolevil .
V roce 1707 vystoupil švédský král proti Rusům, dobyl Grodno a Vilno, ale místo na Moskvu, postupoval do Ukrajiny, kam ho zval Mazepa, který se chtěl vymanit z ruské nadvlády. Petr se o jeho úmyslech dověděla poslal na něj ruské vojsko, které spálilo jeho hlavní středisko Baturin. Mazepa uprchl a spojil se s Karlem XII.
V roce 1708 byla švédská Loewenhauptova armáda poražena Rusy.Švédský král dobyl pevnost Poltavu. Při potyčkách byl zraněn do nohy a musel být přenášen na nosítkách.
28.6.1709 zničil Petr Veliký švédské vojsko. Kare XII. s Mazepou uprchli do Moldávie. Švédové tak ztratili velmocenské postavení a novou velmocí se stalo Rusko.
Petr Veliký se zasloužil o tyto reformy: místo církevního patriarchátu byl zřízen sv. synod, jako nejvyšší říšský úřad pro věci duchovní, městský stav byl rozdělen na tři gildy s autonomní městskou správou, bojarská duma byla nahrazena Senátem, který měl dohled nad státní správou a nejvyšším soudnictvím, říše byla rozdělena na 12 gubernií a ty na 43 provincie, bylo zřízeno stálé vojsko, zavedena nová berní správa, Petrohrad se stal sídelním a hlavním obchodním městem v říši, obchod byl povznesen mezinárodními smlouvami a do průmyslové výroby byli zváni zahraniční specialisté, ve všech provinciích byli zřízeny základní školy, byly vydávány první noviny, cyrilika byla zjednodušena.
Petr Veliký zemřel 28.1.1725 na venerickou chorobu. Ještě před svou smrtí udělil milost odsouzencům na smrt a k nuceným pracím, kromě vrahů a lupičů. Už nestačil napsat svou závěť.