Přemysl Oráč je legendární postava z českých dějin. Byl to údajný praotec přemyslovských knížat a krůlů, vládnoucím pozdějším Českému království. O jeho mládí není nic známo. Jediný zdroj, který potvrzuje jeho existenci jsou - pověsti. Když zemřel Sámo, nepíše se 150 let žádná zmínka o Slovanech či státním útvaru. Další prokázané zmínky v kronikách jsou až z doby Velké Moravy. Z té doby pocházejí pověsti. O příchodu čechů pod vedením praotce Čecha, o vojvodovi Krokovi a jeho dcerách, o Libuši a o Přemyslovi. Když se vlády po smrti Kroka ujala jeho nejmoudřejší dcera Libuše vlády knížectví. Když jednou soudila dva bratry, kteří se mezi sebou přeli o hranice pole a lesa, nestačila se svoji moudrostí. Poslala svého koně a malou družinu k vesnici Stadice. Podle pověsti šel kůň sám bez pouhého slova, jako by mířil ke své stáji. Když už dojížděli, vběhl jim do cesty chlapec, kterého se otázali: "Ej, dobrý chlapečku? a je-li v nich muž jménem Přemysl?" chlepeček jim odpověděl: "Jsou, to jsou Stadici. A tamhle Přemysl v poli voly pohání." dojeli k Přemyslovi a řekli mu, aby se ujal vlády. Chvíli pochyboval, ale nakonec posly přijal, usedl na koně a uháněl vpřed ku Praze.

Stal se knížetem a oženil s Libuší. S tou potom měl sedm dětí: Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Nezamysl, Neklan a Hostivít

Ti se potom všichni postupně vystřídali v panování. Hostivít je údajný otec prvního doloženého českého knížete Bořivoje I. Tyto postavy jsou však jen bytostmi z pověstí a nikdo nedokázal jejich existenci.