Saddám Husajn se narodil 28. dubna 1937 v rodině chudých rolníků v iráckém Tirkitu. Jeho otec zemřel krátce po narození syna a tak malý Saddám neměl lehké dětství, protože rodina třela bídu s nouzí. Přesto se mu však podařilo získat v Tirkitu základní vzdělání, se kterým v osmnácti letech vyrazil do Bagdádu. V hlavním městě mu učarovala strana Baas se svými revolučními cíli, a proto do ní zakrátko vstoupil.

Ctižádostivý Saddám rychle šplhal po stranickém žebříčku a v roce 1959 mu byl svěřen úkol odstranit Abdula Karíma Kásima, tehdejšího iráckého premiéra. Pokus o atentát ale selhal a Husajn se ocitl ve vězení s vidinou trestu smrti. Štěstí ale stálo při něm a podařilo se mu uprchnout z vězení. Saddám zamířil do Egypta, kde se v Káhiře věnoval studiu práva.

Studia ale nedokončil, protože již v únoru 1963 byl zpět v Iráku. Strana Baas získávala stále větší podporu a Saddám se postavil do jejího čela. V říjnu 1964 byl ale zatčen pro rebelii proti režimu, ale pro třech letech se mu znovu podařilo uprchnout. Právě včas, protože v létě roku 1968 již stál spolu s al-Bakrem, vůdcem strany Baas, v čele puče proti prezidentu Arifovi, který byl donucen utéct ze země. Saddám se stal druhým mužem Revoluční rady, která vznikla.

K puči však byla potřeba armáda, alespoň její část. A noví vůdcové se museli být odměněni vysokými místy ve státní správě. Plukovník an-Nayif za svou pomoc získal dokonce premiérské křeslo. Ne však nadlouho. Brzy byl Saddámem zatčen a odklizen na místo velvyslance v Maroku, kde byl neškodný. Na postu premiéra ho nahradil právě on. V roce 1968 stihl ještě Husajn dokončit svá studia práva.

Husajn se jako premiér snažil zlepšit především ekonomické podmínky Iráku. Proto v roce 1973 došlo ke znárodnění ropných společností na území Iráku. Získané peníze byly užity na stavbu nemocnic, univerzit a zlepšení životních podmínek Iráčanů.

V průběhu sedmdesátých let Saddám posiloval svoje pozice (v roce 1976 byl například jmenován generálem), a tak když červenci 1979 al-Bakr abdikoval, bylo zřejmé, kdo převezme prezidentský post a místo předsedy Revoluční rady.

Husajn okamžitě začal s posilováním tajné policie, která měla řešit problémy na domácí půdě. Na půdě mezinárodní napadl v roce 1980 sousední Írán, kde se v roce 1979 dostal k moci Ajatoláh Chomejní. Válka však Iráku nepřinesla očekávaný užitek, a když po dlouhých osmi letech skončila, země byla vysoce zadlužená.

I to byl jeden z důvodů, proč Irák v září 1990 napadl sousední Kuvajt, zemi bohatou na ropu. Saddám celou akci prezentoval jako historické sjednocení dvou zemí, které byly od sebe odděleny koloniálními mocnostmi. Spojené státy a jejich spojenci však byly jiného názoru a během šesti týdnů na počátku roku 1991 smetly irácký odpor. Země doplatila na válku v Perském zálivu ještě hůře, než na válku předchozí.

Země se ocitla v izolaci a z ropy, svého v podstatě jediného zdroje, mohla získávat jen velmi omezené finanční prostředky. OSN vyhlásila pro Irák akci „Oil for Food“ (Ropa za jídlo), který měl za ropu vyvezenou z Iráku poskytovat obyvatelům základní životní potřeby. Husajn plán nejprve odmítl, ale na konci devadesátých let mu nezbylo než ho přijmout, protože situace v zemi byla zoufalá.

Saddám byl ženatý, jeho žena Sajida (má ještě tři další manželky) mu porodila pět dětí. Dva synové, Udaj a Kusaj zastávali vysoké posty v irácké administrativě.

Po americké invazi roku 2003 byli oba jeho synové zastřeleni. Zatímco Sadám byl zatčen a 30. prosince 2006 popraven oběšením.