Spytihněv II. (* 1031, † 28. ledna 1061) byl český kníže (1055 – 1061) z dynastie Přemyslovců.
Byl nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské, bratr Vratislava II., Konráda a Oty, kteří vládli v moravských údělech, a Jaromíra, který se...
Životopis
Spytihněv II. (* 1031, † 28. ledna 1061) byl český kníže (1055 – 1061) z dynastie Přemyslovců.
Byl nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské, bratr Vratislava II., Konráda a Oty, kteří vládli v moravských údělech, a Jaromíra, který se později stal biskupem. Roku 1055 přijal od císaře Jindřicha III. Čechy v léno. Vzápětí zbavil své bratry údělných držav a podřídil Moravu přímé vládě. Ze Sázavského kláštera vypudil slovanské mnichy; roku 1057 založil litoměřickou kapitulu. Roku 1059 vrátil Vratislavovi olomoucký úděl, aby otupil spojenectví mezi Svatou římskou říší a Uhrami poté, co se Vratislav oženil s Adletou Uherskou. Snaha o propůjčení královského titulu Spytihněvovi nevyšla, za poplatek získal pouze právo nosit biskupskou mitru. Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku.
Byl nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské, bratr Vratislava II., Konráda a Oty, kteří vládli v moravských údělech, a Jaromíra, který se později stal biskupem. Roku 1055 přijal od císaře Jindřicha III. Čechy v léno. Vzápětí zbavil své bratry údělných držav a podřídil Moravu přímé vládě. Ze Sázavského kláštera vypudil slovanské mnichy; roku 1057 založil litoměřickou kapitulu. Roku 1059 vrátil Vratislavovi olomoucký úděl, aby otupil spojenectví mezi Svatou římskou říší a Uhrami poté, co se Vratislav oženil s Adletou Uherskou. Snaha o propůjčení královského titulu Spytihněvovi nevyšla, za poplatek získal pouze právo nosit biskupskou mitru. Za jeho vlády došlo k přestavbě rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku.