Svatava byla dcerou knížete Kazimíra Polského. Nrodila se buď v letech 1041/44 nebo 1046/48. V jejích žilách kolovala po babičce česká krev. Možná proto přilnula ke své nové vlasti silněji, než většina jiných královských a knížecích dcer, které si Přemyslovci přiváděli do Čech jako manželky.

Svatava se provdala za krále Vratislava II.. Byla první ženou, která nesla na hlavě českou královskou korunu. Porodila Vratislavovi čtyři syny a dceru. Nejstarší syn Boleslav otce nepřežil, tři mladší synové Bořivoj, Vladislav a Soběslav, vládli v Čechách jako knížata. Dcera Judita se provdala za Wiprechta Grojčského.

Svatava byla korunována spolu se svým mužem 15. června 1085. To ji na okamžik vyneslo do popředí. Jinak kráčela životem ve stínu svého manžela. Vratislav se stal králem polským a českým a Svatava královnou.

Král ale v roce 1092 spadl z koně a na následky zranění zemřel. Svatava po jeho smrti zůstala podle staré tradice českých kněžen, neprovdána. Pobývala dál ve své nové vlasti, kterou velmi milovala. Zažila nástupy na trůn šesti knížat, z nichž tři byli její synové. Žádný z nich ale nedokázal zajistit zemi trvalý mír.

Období po smrti krále Vratislava bylo nejsmutnější v českých dějinách. V zemi byl díky stálým sporům Přemyslovců o trůn a díky nepřetržitým válkám, rozvrácen pořádek i soudržnost českého státu.

Svatava sledovala tento úpadek s úzkostí. Když bylo ale nejhůř, dokázala zasáhnout. Postarala se o smíření svých synů Vladislava a Soběslava, i když jen nakrátko. Mezi bratry šířila nesvár Vladislavova manželka Richenza.

Svatava se ještě dočkala vítězství svého syna Soběslava nad císařem Lotharem 18.2.1126 v bitvě u Chlumce. 1. září téhož roku zemřela. Byla pochována vedle svého manžela na Vyšehradě.